Tu pravou sílu vítěz francouzských prezidentských voleb Emmanuel Macron dostal, ne když loni v květnu porazil Marine Le Penovou, ale o měsíc později, když jeho ani sotva rok staré hnutí Republika na pochodu získalo jednoznačnou většinu v Národním shromáždění. Jenom tak bylo možné, že minulou středu poslanci schválili zákon o reformě státní společnosti SNCF poměrem 452 ku 80. Váha výsledku vyniká hlavně tím, co až dosud národní železnice ve Francii znamenaly. Byly kvintesencí systému, který těm uvnitř hodně garantoval, ale kvůli velkým nákladům se stal neudržitelným.

Zaměstnance SNCF, "les cheminots", z nichž mnozí se za druhé světové války proslavili účastí v protinacistickém odboji, prakticky nelze propustit z práce, mohou odejít do důchodu v 55 letech a ti, kteří pracují dále od bydliště, už v 50. Takový systém železničáři hájí, ale zároveň je jedním z důvodů, proč na sociální výdaje ve Francii připadá 30 procent HDP a na výdaje státního a veřejného sektoru dohromady přes polovinu HDP.

Když vláda představila reformu SNCF, protestní stávku podpořilo 95 procent zaměstnanců. Takovýto odpor v minulosti lámal reformní úsilí Macronových předchůdců, jako třeba v polovině 90. let za Jacquesa Chiraka, kdy zamrzlé železnice týdny ochromovaly život v zemi. Letos podpora veřejnosti stávkám od dubna postupně klesala a jedna z odborových centrál, CFDT, už ohlásila, že její členové na konci června protest ukončí.

Zbývá vám ještě 40 % článku

Co se dočtete dál

  • Co vše už dokázal prezident Macron prosadit.
  • Proč musí s reformami spěchat.
  • A jaký vliv má na jeho politickou kariéru hrozba "konce" kancléřky Angely Merkelové.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se