Po dlouhých 27 letech dosáhly Řecko a Makedonie historické dohody o možné změně oficiálního názvu bývalé jugoslávské republiky. Ta by se měla nově jmenovat Severní Makedonie. Shodli se na tom premiéři obou zemí Alexis Tsipras a jeho protějšek Zoran Zaev.

Pokud to schválí parlamenty obou zemí, začne se název používat jak ve vnitrostátních, tak i mezinárodních záležitostech.

Atény kvůli letitým neshodám blokovaly vstup Makedonie do NATO a zahájení přístupových rozhovorů s EU. To by se nyní mohlo změnit.

1991

V tomto roce vyhlásila bývalá jugoslávská republika nezávislost a začal spor s Řeckem o název.

Spor o jméno kalil vztahy mezi oběma zeměmi od roku 1991, kdy Makedonie vyhlásila nezávislost. Řekové se domnívají, že používáním tohoto jména si Makedonci chtějí přisvojit jejich historické a kulturní dědictví. Současně to považují i za skryté vyjádření nároku na stejnojmenné území na severu Řecka.

Ke změně jména a průlomu ve vztazích mezi oběma sousedy ale ještě povede dlouhá cesta, která otestuje sílu obou politiků, kteří k urovnání dospěli. Dohodu nejprve musí schválit makedonský parlament. Rezolutně proti jsou ale největší opoziční strana VMRO-DPMNE i prezident Ďorge Ivanov. Po parlamentu o ní budou hlasovat ještě Makedonci v podzimním referendu. Poté přijde na řadu změna makedonské ústavy, což je klíčový požadavek Atén.

Následně o dohodě budou rozhodovat řečtí zákonodárci. Mnohým se ale změna jména nelíbí, jsou proti tomu, aby jméno jejich souseda obsahovalo slovo Makedonie.

Hlasovat proti tomu plánuje vládní koaliční strana Nezávislí Řekové. V obou zemích se přitom konaly velké protesty proti změně jména.

Související