Každou středu a čtvrtek se v rodinném domě Ivy a Martina Javorkových ve středočeských Lázních Toušeň scházejí skupinky dětí. Po příchodu místo pobíhání po zahradě usednou k velkému stolu v kuchyni, kde se na noteboocích učí základy programování. Většinou vytvářejí jednoduché hry, občas do akce zapojí moderní techniku − třeba roboty, na které lze připevnit klasické kostky lega. Školy v širokém okolí lekce programování nenabízely, a tak se do toho manželé, profesí ajťáci, pustili sami. A na kroužky do městyse kousek od Brandýsa nad Labem vozí rodiče své potomky i z Prahy.

Nedostatečný počet kroužků programování nebo dokonce robotiky přímo na základních školách je pro Česko typický. Mezi výjimky patří například Základní škola T. G. Masaryka v Mnichovicích u Prahy. Tam se o nepovinné hodiny robotiky, které jsou mezi žáky populární, stará Michal Bláha, spoluzakladatel portálu Atlas.cz a provozovatel služby Hlídačstátu.cz.

Existence nepovinných předmětů nebo dokonce zájmových kroužků informatiky, které se jako u Javorkových konají v soukromí, vypovídá o tom, že výuka "počítačů" v Česku zaostává za moderními trendy ve světě. České školství místo přípravy žáků na svět ovládaný počítači a nastupující umělou inteligencí zatím nepříliš úspěšně řeší nízké platy učitelů či nemoderní styl výuky založený na biflování.

Za kritickou označila situaci ve výuce informatiky ve školách i Česká školní inspekce. Podle jejího zjištění se v mateřských, základních i středních a vyšších školách používá zastaralá technika a připojení k internetu není dostatečné. Hlavním limitem vybavenosti škol jsou finance. Jedním z možných řešení je použití levnějších počítačů, jako jsou například chromebooky, počítače s jednoduchým a bezpečným systémem od Googlu. Ty dominují americkému školství, kde si ukrajují stále větší podíl na úkor počítačů s Windows či tabletů od Applu. I v Česku, kde je stále nejrozšířenější operační systém Windows, se už objevují první třídy vybavené chromebooky nebo tablety s Androidem, jejichž popularita v evropském školství roste.

Čeští školáci a studenti se v rámci hodin informatiky učí pracovat jen s konkrétními aplikacemi místo toho, aby se používání moderních technologií prolínalo celou výukou. Do jiných předmětů se tak informatika dostává většinou jen na základě iniciativy učitelů nadšenců nebo aktivních rodičů žáků dané školy.

I zastaralé osnovy ale dávají učitelům informatiky možnost si náplň výuky upravit. Základy práce s texty nebo obrázky sice musí učit všichni, ale mohou přicházet s vlastními projekty. V některých školách tak probírají i témata, jako je bezpečnost na internetu či kritická práce s informacemi.

Kocouři a roboti na pomoc

Zjednodušeně řečeno je programování dovedností, jak počítači sdělit, co má udělat. Výuka programování navíc umožňuje dětem pochopit, jak fungují složitější elektronická zařízení, která je obklopují.

"Skutečné" programování v jazycích, jako je C#, Java, Python nebo Swift od Applu, je pro děti příliš složité, hlavně kvůli struktuře zápisu s různými typy závorek a nulovou tolerancí vůči překlepům. Rozmach dětského programování proto přišel až v posledních letech − do značné míry díky zrzavému kocourovi Scratchovi. Jde o maskota stejnojmenného programovacího jazyka vytvořeného na MIT (Massachusetts Institute of Technology) speciálně pro děti. Scratch je zajímavý tím, že k programování nepoužívá psaní příkazů. Místo toho se programy skládají z již připravených bloků ve stylu puzzle. Ve speciální verzi Scratch Jr. pak mohou programovat dokonce i děti ve školce.

Scratch inspiroval řadu dalších jazyků se stejným principem vytváření kódu. Nejznámější z nich je Blockly od Googlu. Tento jazyk je základem neziskového projektu Code.org, který láká děti k programování pomocí známých postaviček od Disneyho nebo propojením s hrou Minecraft. První veřejná verze Scratche vznikla před jedenácti lety, Blockly před šesti. Cesta k těmto výukovým nástrojům, které vedle animace jednoduchých obrázků na obrazovce slouží i k programování robotů, trvala celé dekády.

Vývoj programovacích jazyků pro výuku je spojený s americkými univerzitami Stanford a již zmiňovanou MIT (viz box). Už první programovací jazyk "pro děti", Logo, vedl k vytvoření robotických hraček − stavebnic Lego Mindstorms, které se používaly a stále používají i ve školství. Lego ve škole v Mnichovicích používá při výuce robotiky i již zmíněný Michal Bláha.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru