Operátorům u radarů české protivzdušné obrany hrozí, že nejpozději za dva roky uvidí ve výškách do tří kilometrů pouze tmu, varoval před týdnem poslance náčelník Generálního štábu Aleš Opata.

Tma ohledně nákupu nových radiolokátorů z Izraele coby náhrady sovětské techniky ze 70. let ale zhoustla už závěrem minulého týdne. Nejprve generál Opata ujistil poslance, že izraelské radary nebudou mít problém s bezpečnostní certifikací. Na tu se ministryně obrany Karla Šlechtová měsíce odvolávala při vysvětlování, proč zakázka za 3,6 miliardy korun, schválená za jejího předchůdce Martina Stropnického v roce 2016, stojí.

V pátek bylo všechno jinak. Ministerstvo zaskočilo i Opatu, když rozeslalo oficiální tiskovou zprávu, že podle NATO "nelze do aliančního systému protivzdušné obrany zapojit systém, který nepochází z členské země aliance". Paradoxně tím ministerstvo naznačilo, že léta vyjednávalo o nákupu izraelských radarů, aniž by si ověřilo základní podmínku jejich pořízení. O té se podle zdrojů z bezpečnostní komunity předem vědělo.

Radary z Izraele

◼ Radar s označením ELM-2084 vyvinula izraelská zbrojovka Elta Systems.
◼ Umí sledovat letadla až na vzdálenost 475 kilometrů nebo současně zaměřit až 200 letících raket či dělostřeleckých granátů a počítat, odkud jsou odpáleny a kam dopadnou.
◼ Česko nemá vlastní radar s obdobnými parametry, vývoj je příliš drahý. Pasivní lokátor Věra dokáže jeho funkce zastat jen částečně.

 

3,6 miliardy

Pořízení osmi kusů moderních radarů je jednou z největších armádních zakázek.

Češi překvapili NATO

Páteční informaci se teď resort snaží zmírnit. "Nevydali jsme zprávu, že izraelské radary nelze použít, protože nepocházejí z členské země NATO," tvrdí nyní ministryně Karla Šlechtová. "Doručené stanovisko považuji za závažné, ne však fatální. Podle odborníků v Praze i Bruselu, například českého velvyslance při NATO Jiřího Šedivého, je reálná šance nalézt řešení," řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Problémy s pořízením radarů zaměstnaly v pondělí právě zmíněného velvyslance při NATO Jiřího Šedivého. Ten odmítl, že by aliance Česku nákup radarů zakázala. Označil to za nedorozumění.

"Šlo o čistě technickou debatu o postupu při bezpečnostní akreditaci radarů. Český záměr připojit radary do aliančního systému byl z pohledu NATO novou informací, proto byla první reakce velmi opatrná. Ale nebyla negativní," shrnul pro HN Šedivý.

Propojení národních a aliančních systémů, které řídí letectvo a protivzdušnou obranu, je pro NATO citlivou záležitostí. Češi podle Šedivého zkrátka přišli s požadavkem, který není zcela běžný. Následně se ukázalo, že připojení systémů z nealiančních zemí plánují v budoucnu i další spojenci.

Aliance na základě této debaty a z českého podnětu začala zpracovávat pravidla pro obdobné situace. "Ujistili mě, že budou k dispozici v řádu týdnů," řekl HN Šedivý.

Klíčem k připojení podle něj bude bezpečnostní certifikace radarů na české úrovni. Teprve s ní budou moci Češi požádat o propojení svého systému se sdílenou a přísně střeženou alianční sítí.

Výsledkem jednání se zástupci NATO je také to, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost při udělování certifikace radarům prověří i to, zda izraelská technika splňuje alianční standardy a normy. "Provede certifikaci tak, aby byly radary připravené k připojení do celoaliančního systému a nebyl s tím problém," dodal Šedivý.

Fakt, proč je kolem radarů tolik živo, může mít i prosté vysvětlení. Odborníci na armádní akvizice a bezpečnost anonymně připouštějí, že kolem velké zakázky stále panují lobbistické tlaky. Pokud by se Česko s Izraelem nedomluvilo, ve hře by se opět ocitly radary z Francie, jediné alianční země, která až do konce roku 2016 Česku svou techniku nabízela.

Italský příklad

Bezpečnostní komunita se shoduje, že izraelské radary jsou kvalitní a bojem prověřené. Z aliančních spojenců si je ostatně pořídili Kanaďané v pozemní verzi a Itálie pro dva letouny systému včasné výstrahy. Právě to, že Italové radary dokázali zapojit do alianční sítě, bude pro české vyjednávače silný argument.

Kanada souhlas aliance nepotřebuje, radary teprve přebírá a o zapojení do alianční protivzdušné obrany uvažuje až výhledově.

Odhodlání trvat na izraelských radarech vyplynulo i z krizové pondělní porady na ministerstvu obrany. A to přesto, že zakázku vyšetřuje Vojenská policie, na niž se Šlechtová obrátila s "extrémně závažnými nálezy".

Tato slova ale podle jednoho z odborníků, který obsah zprávy zná, působí přehnaně.

Od podpisu dohody potrvá 18 měsíců, než vojáci obdrží první soupravu. Další čas si vyžádají vojskové zkoušky a certifikace. Chystají se proto i krizové scénáře, obnášející například nasazení pasivních lokátorů Věra.

Související