Ačkoliv česká vláda zařadila ve své exportní strategii na léta 2012−20 Spojené státy americké mezi "prio­ritní země", objem vzájemné obchodní výměny s tímto hospodářským gigantem se od té doby nijak výrazně nezměnil a zůstává i nadále zanedbatelný. Možná i proto bylo vyhlášení obchodní války mezi USA a Evropskou unií v Česku přijato vcelku vlažně. K čemu v posledních dnech vlastně došlo?

Začátkem března 2018 rozhodla vláda USA o zvýšení cel na vybrané výrobky z oceli a hliníku s dodatečnou sazbou 25, respektive 10 procent a s platností na dobu neurčitou. Zemí EU se po odkladu začala týkat od začátku června. Ze strany USA jde o ochranné opatření, které bylo jedním z leitmotivů Trumpovy volební kampaně a má za cíl omezit dovoz vybraných výrobků za účelem ochrany domácích výrobních odvětví před zahraniční konkurencí a zvýšení jejich prosperity.

Zavedení zmíněných opatření narušuje vyváženost koncesí a závazků členských států vyplývajících z principů Světové obchodní organizace a dává jim možnost přijetí recipročních opatření, pokud by se vzájemně uspokojivé řešení nepodařilo nalézt.

Ochranná opatření přijatá Spojenými státy mohou mít nepříznivé hospodářské dopady na řadu výrobních odvětví v EU, neboť výrazně omezí vývoz některých výrobků z oceli a hliníku, kterých bylo v roce 2017 vyvezeno z Evropské unie do USA za 6,41 miliardy eur (za 5,30 miliardy eur oceli a 1,11 miliardy hliníku). Evropská unie se proto rozhodla na toto opatření reagovat přijetím rovnocenných recipročních opatření, která jí dohoda WTO dává. Přijatá opatření by se měla uplatňovat na dovoz výrobků pocházejících z USA, na jejichž dodávkách není EU výrazně závislá, nemohou mít nepříznivý dopad na unijní trh a zejména nemohou poškodit konečné spotřebitele.

Unijní opatření, které vstoupilo v platnost 17. května, má mít prozatím formu dodatečného valorického cla ve výši 25 procent a týká se asi 182 položek − například kukuřice, rýže, tabáku, whisky, ale i motocyklů či motorových člunů. Přijatá opatření mají být aplikována s účinností od 20. června 2018, přičemž uvedené sazby mohou být v budoucnu navýšeny až na 35, respektive 50 procent. Pokud budou v budoucnu ze strany Spojených států ochranná cla zrušena, bude bezodkladně zastavena i "protiakce" ze strany EU.

Při prvním pohledu na přijatá opatření by se zdálo, že se českých výrobců ani spotřebitelů nemohou výrazněji dotknout. Týkají se však některých evropských výrobců i výrobních odvětví, což jejich prosperitě jistě neprospěje. Vzhledem k vysokému stupni provázanosti české a evropské ekonomiky se proto v krátké době mohou promítnout i do tuzemska. Hrozí také nebezpečí, že se obchodní válka může dále prohlubovat a postupně zasáhnout i další odvětví.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru