Ačkoliv česká vláda zařadila ve své exportní strategii na léta 2012−20 Spojené státy americké mezi "prio­ritní země", objem vzájemné obchodní výměny s tímto hospodářským gigantem se od té doby nijak výrazně nezměnil a zůstává i nadále zanedbatelný. Možná i proto bylo vyhlášení obchodní války mezi USA a Evropskou unií v Česku přijato vcelku vlažně. K čemu v posledních dnech vlastně došlo?

Začátkem března 2018 rozhodla vláda USA o zvýšení cel na vybrané výrobky z oceli a hliníku s dodatečnou sazbou 25, respektive 10 procent a s platností na dobu neurčitou. Zemí EU se po odkladu začala týkat od začátku června. Ze strany USA jde o ochranné opatření, které bylo jedním z leitmotivů Trumpovy volební kampaně a má za cíl omezit dovoz vybraných výrobků za účelem ochrany domácích výrobních odvětví před zahraniční konkurencí a zvýšení jejich prosperity.

Zavedení zmíněných opatření narušuje vyváženost koncesí a závazků členských států vyplývajících z principů Světové obchodní organizace a dává jim možnost přijetí recipročních opatření, pokud by se vzájemně uspokojivé řešení nepodařilo nalézt.

V článku se dále dozvíte

  • Zda vypukne obchodní válka a kdo bude nejvíc tratit.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.