S Martinem Wichterlem se Kateřina Výmolová potkala, když v sídle jeho skupiny Wikov v pražské budově City Tower vymýšlela nový inte­riér kanceláří. Záhy dostala nabídku z úplně jiného světa, než jaký do té doby profesně znala. Průmyslník zrovna hledal nového šéfa pro sklárnu Bomma, jednu z firem ze svého portfolia. A oslovil Výmolovou.

"Tehdy jsem pracovala jako obchodní ředitelka ve společnosti MY DVA Group, která dodávala zákazníkům interiéry nemovitostí na klíč. Nabídka jít šéfovat podstatně větší firmě, která má nyní 265 zaměstnanců, byla výzva. Hodně jsem váhala. Pak jsem se ale do sklárny ve Světlé nad Sázavou jela podívat a to prostředí mě nadchlo. To rozhodlo," vzpomíná Výmolová na to, jak sama sebe loni na podzim přesvědčila pro odvážný kariérní posun.

Dnes osmadvacetiletá manažerka dříve žila v Praze. A nová práce tak znamenala mimo jiné stěhování blíž ke sklárně − do Havlíčkova Brodu.

Kateřina Výmolová (28)

Manažerka původem ze Vsetínska vystudovala obchodní akademii ve Valašském Meziříčí. Od roku 2011 do loňska působila ve společnosti interiérového designu MY DVA Group (dnes MY DVA Corpora­tion). Ve firmě se postupně stala obchodní ředitelkou. Od loňského podzimu je pak ředitelkou sklárny Bomma. Mezi její koníčky patří cestování a móda.

Začátky byly prý náročné. Výmolová přiznává, že kvůli svému relativně nízkému věku cítila jakousi nejistotu zkušenějších kolegů a podřízených. "Přišla jsem s tím, že budu ráda, když mi pomůžou, poradí. To si myslím, že ocenili. A pak si myslím, že jsem poměrně empatická a že dokážu lidi motivovat," popisuje svůj manažerský styl.

Ve firmě a vůbec v celé skupině Wikov není výjimkou. Wichterle je podle Výmolové pověstný tím, že sází na mladé a třeba i v daném oboru nezkušené lidi. "Třeba v Bommě je toho kromě mě příkladem marketingová ředitelka Eva Kozárová nebo kreativní ředitelé Václav Mlynář a Jakub Pollág, známí také svým studiem deFORM," poznamenává Výmolová.

Když jde na nějakou obchodní schůzku, často u svých partnerů cítí rozpaky, jestli jednají skutečně s tou pravou osobou. Věří ale, že se jí daří protějšky rychle přesvědčit, že ano.

"Věk není handicapem, ať je člověk mladý nebo starý. A Kateřina, když jsem ji poznal, prokázala to, že umí jednat s lidmi a je organizačně zdatná," chválí Wichterle.

Bomma je v českém sklářství poměrně specifickou firmou. Společnost pod názvem Bohemia Machine založil krátce po revoluci Jiří Trtík. Vyráběla především brousicí stroje, které jsou stále důležitou součástí byznysu celé firmy.

V roce 2012 rozjel podnik provoz nové sklářské pece a vznikla umělecká značka Bomma. Její větší rozvoj je pak spojený právě se zmíněným Wichterlem a jeho investicí v roce 2014.

Bomma se zaměřila na luxusní designová svítidla a další předměty ze skla, respektive z křišťálu. Na trhu se firma prosadila zejména kolekcí velkých foukaných světel Tim nebo Phenomena. První tvář značce dali uznávaní art direktoři Michal Froněk a Jan Němeček.

Loni Bomma utržila celkem 290 milionů korun. Za prodeje brousicích strojů a služby zákazníkům s tím spojené 92 milionů korun, sklárna samotná se pak postarala o 198 milionů korun. A firma jako taková skončila v zisku.

"V minulosti se sklárně podařilo získat zakázky pro Dior nebo Chanel. Co se robotického broušení týče, tady máme zákazníky z celého světa, kteří si podle zadání nechávají některé detaily na svých výrobcích zpracovat. A co se instalací týče, naše svítidla a další předměty jsou například v pražských podnicích La Bottega Linka nebo SmetanaQ a ve světě třeba v restauraci 108 v Kodani anebo v obchodech luxusní francouzské šperkařské značky Mauboussin," zmiňuje Výmolová některé reference značky.

Seriál HN: TOP ženy Česka

Do nového ročníku ankety TOP ženy Česka můžete kandidátky nominovat na stránce www.topzenyceska.cz

"Do budoucna se chceme hodně zaměřit hlavně na kolekce dekorativních svítidel," dodává. Dosavadní zaměření firmy se tak výrazněji měnit nebude. V tomto segmentu se Bomma potkává s dalšími vyhledávanými českými sklářskými značkami, jako je například Lasvit či Preciosa.

Charakteristiku českého sklářství jako oboru přirovnává Výmolová ke sklu jako materiálu. Je podle ní "organické, křehké a nevyzpytatelné".

"Ve světě má zvuk a perspektivu. Stále nás i naše kolegy oslovují nejlepší světové značky a výrobci svítidel, dekorativního skla, parfémů a chtějí navázat spolupráci. Zároveň si myslím, že by se i proto do podpory celého oboru měl víc zapojit stát, a to zejména v oborovém vzdělávání," soudí.

Celé české sklářství, které je z velké části zaměřeno na zpracování křišťálu, musí na druhou stranu přemýšlet i o možných budoucích regulacích odvětví. Evropská unie dlouhodobě tlačí z ekologických důvodů na eliminaci olova, které je v křišťálu obsaženo.

"Na trhu jsou i suroviny bezolovnaté, které se snaží svými vlastnostmi křišťálu přiblížit. My i naše sesterská sklárna Rückl pracujeme ale zatím pouze s křišťálem. Situaci každopádně sledujeme a budeme připraveni na případné změny reagovat," ujišťuje manažerka.

Související