Komunistická Severní Korea má podle amerického prezidenta Donalda Trumpa slibnou hospodářskou budoucnost. Ale pouze tehdy, zřekne-li se svých jaderných zbraní. Teprve potom může počítat se zrušením mezinárodních sankcí a následným přílivem zahraničního kapitálu.

Nedávné setkání Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Singapuru vyvolalo spoustu úvah o tom, do jaké míry se může KLDR stát přitažlivou pro investory.

Tato země nemůže podle analytiků počítat s tím, že by se na modernizaci její zaostalé a od světa izolované ekonomiky podílely Spojené státy. "Výstavba Severní Koreje by neměla amerického daňového poplatníka stát ani dolar. USA se spoléhají především na soukromé investory z Jižní Koreje," míní Kim Pjong-jon z Národní soulské univerzity. Jenom do infrastruktury na severu Korejského poloostrova by se podle něj mělo investovat nejméně 100 miliard dolarů.

Pásmo Kesong "u ledu"

Ke společným projektům, které se nezdařily - především z politických důvodů, patří zvláštní hospodářské pásmo u severokorejského města Kesong, nedaleko hranice s Jižní Koreou. Od roku 2016 nefunguje.

◼ Když bylo v roce 2004 založeno, obě země ho prezentovaly jako "klíčový mezník" ve vzájemné spolupráci. Měly se v něm "snoubit" jihokorejský kapitál, například Hyundai Group a velice levná severokorejská pracovní síla.

◼ Příjmy z něho představovaly pro režim v Pchjongjangu nemalý přínos. Firmy podnikající v pásmu se dvakrát staly "rukojmím" politických třenic mezi korejskými státy.

◼ V dubnu 2013 přístup do pásma zablokovala Severní Korea. Provoz byl po dohodě se Soulem obnoven v září téhož roku.

◼ Pak přišla jihokorejská "odveta". Vláda v Soulu v únoru 2016 zastavila dodávky elektřiny a vody do pásma jako odpověď na "provokativní chování" Severní Koreje, provádějící pokusy s jadernými zbraněmi. Výrobu v pásmu muselo přerušit více než 120 jihokorejských firem zaměstnávajících 54 tisíc Severokorejců.

◼ Jihokorejský prezident Mun Če-in, jež je v úřadu od loňského května, už během své předvolební kampaně sliboval, že bude prosazovat nejenom oživení kensonského pásma, ale i jeho rozšíření. Podle jeho názoru to prospěje celému Korejskému poloostrovu.

Jihokorejský prezident Mun Če-in, který je v úřadu od loňského května, si předsevzal, že se obě Koreje hospodářsky i politicky sblíží. Firmám, které budou ochotny po zrušení mezinárodních sankcí vůči KLDR na Severu investovat, slibuje podporu i v podobě vládních záruk.

Severní Korea má poměrně mladou populaci, levnou pracovní sílu a značné nerostné bohatství, především železnou rudu, rudy neželezných kovů, ale také zásoby zlata. Velký produkční potenciál skýtá zemědělství a potravinářský průmysl.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Poté, co severokorejský vůdce Kim Čong-un slíbil, že se jeho země zbaví jaderných zbraní, vzrostla naděje, že budou zrušeny mezinárodní sankce vůči KLDR.
  • To je základní podmínka pro to, aby KLDR, těžce izolovaná od světa, mohla získat zahraniční kapitál.
  • Na Sever se už chystají jihokorejské firmy, mohly by přijít i čínské, japonské a evropské.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.