Veřejnoprávní České televizi (ČT) hrozí, že v příštích letech přijde o stovky mi­lionů korun, s nimiž počítala v rozpočtu. Vláda ve středu schválila změny v zákoně, které ČT vezmou možnost nechat si odečíst daň z přidané hodnoty. A to v případech, kdy nakupuje zboží nebo služby od plátce DPH a použije je pro veřejnoprávní vysílání. Tuto možnost má televize teprve rok, nový předpis z pera ministerstva financí to ale mění.

"Ročně bychom přišli o 350 až 400 milionů korun, to je v rozpočtu České televize masivní číslo. Peníze by chyběly, citelně by to ohrozilo průběh digitalizace, museli bychom omezit program a hledat úspory," uvedl v pondělí na Fóru Hospodářských novin generální ředitel České televize Petr Dvořák. Na financování digitalizace by tak podle něj musel najít peníze stát.

Veřejnoprávní televize letos podobně jako v předchozích letech hospodaří s rozpočtem kolem sedmi miliard korun. Ministerstvo financí vysvětluje návrh tím, že současná česká úprava jde proti unijnímu právu. Odvolává se na evropskou směrnici o DPH, která říká, že členské státy mají sice osvobodit od daně činnosti veřejnoprávního rozhlasu a televize, ale s výjimkou činností obchodní povahy.

400 milonů korun

může České televizi chybět kvůli ztrátě možnosti osvobození od DPH. Chybějící peníze mohou omezit program a ovlivnit digitalizaci.

ČT to ovšem vidí jinak. Nechala si od právních kanceláří vypracovat odborné posudky. Ty konstatují, že to, jak ČT využívala osvobození od DPH, není v rozporu s evropským právem, uvedla mluvčí televize Karolína Blinková.

Propouštět neplánujeme

Stovky milionů teď bude televize podle Dvořáka hledat těžko. "Takové peníze se jednoduše nedají najít v úsporách. Jen pro představu, čtyři sta milionů korun odpovídá prostředkům vynaloženým na výrobu nových pořadů pro ČT:D a ČT art za dva roky," říká.

Dvořák na Fóru HN uvedl, že na rozdíl od Českého rozhlasu veřejnoprávní televize teď neplánuje velké propouštění. Vedení Českého rozhlasu minulý týden oznámilo, že minimálně stovka zaměstnanců dostane výpověď. Mezi důvody zmínilo i chystanou změnu zákona o DPH. Slibuje si od toho úspory a zároveň možnost lepšího ohodnocení vybraných lidí. "To, co zřejmě Český rozhlas dělá skokově, děláme průběžně. Snažíme se lidi, kteří jsou pro nás zásadní, ohodnocovat správně. Jednorázovou zásadní změnu z hlediska počtu zaměstnanců neplánujeme. ČT udržujeme na standardním počtu zaměstnanců kolem 2900, jak jsme si to nastavili v roce 2012," ujistil Dvořák. Připustil ale, že by radikální změny přijít mohly. Například pokud by se razantně změnil kurz koruny.

Soukupa budeme žalovat

Zmíněný zákon, který fakticky snižuje rozpočet ČT i Českého rozhlasu, který změna připraví o 120 milionů korun ročně, přichází v době, kdy veřejnoprávní média v Česku nemají nejpevnější pozici. Do novinářů i do samotného fungování těchto institucí se často strefují jak prezident Miloš Zeman, tak pre­miér Andrej Babiš nebo je ve svých pořadech kritizuje například ředitel televize Barrandov Jaromír Soukup. Právě na něj připravuje Česká televize kvůli opakovaným útokům a lžím žaloby. Dvořák to na Fóru HN definitivně potvrdil.

"Nebudeme s takovou televizí bojovat v médiích, protože jsme si řekli, že to není rovný boj. Nebudeme podávat žaloby na jednotlivá vyjádření pana Soukupa, protože bychom jich museli podávat desítky. Zatím čekáme, až nám právníci připraví komplexnější postup. Ale nenecháme to spát," sdělil Dvořák s tím, že podrobnosti zatím nechce rozebírat a že nejde o druh pomsty. "I z výchovných důvodů je dobře, aby si ti, kteří vůči nám používají neférové kroky, uvědomili, že se to dělat nemá a že je třeba dodržovat zákony. Je to důležité pro kultivaci mediálního prostředí," zdůrazňuje ředitel.

Soukup se už dříve pro HN vyjádřil, že v kritice nepoleví. "Asi si hodlají stěžovat na to, že v pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa nezaznělo jejich vyjádření. Ten pořad nějaké vyjadřování se k faktům nepřipouští a žádný nárok na to nemají," míní Soukup s tím, že všechna tvrzení má podložena důkazy. "O jejich hospodaření a činnosti budeme informovat s podstatně větší intenzitou než doposud. Nevím, co budou v ČT dělat, pokud se už teď vztekají," uvedl.

Výtky prezidenta vůči České televizi Dvořák považuje téměř za tradici. "Používá je i ve chvílích, kdy si protiřečí. Například když před několika dny říkal, že nebude řešit v České televizi personální otázky vlády, a to jen týden poté, co exkluzivně poskytl rozhovor na toto téma ČT," uvedl ředitel.

Z Dvořákova pohledu jsou pro televizi nebezpečné zejména nedávné výzvy prezidenta Zemana směrem k parlamentu, aby konal. Například aby sněmovna neschválila výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize. Dvojí neschválení výroční zprávy ve sněmovně může vést k odvolání rady televize, zmiňoval dřív Zeman. Přestože volební výbor poslancům doporučil na konci března zprávy odsouhlasit, Dvořák poukázal na to, že dokumenty ve sněmovně stále leží.

"Jestli budou zprávy zneužity jako způsob politického tlaku na nás, prokáže hlasování ve sněmovně. Tam už bylo dvakrát hlasování o našich zprávách posunuto. Mohu si říkat, že je to náhoda, nebo že se sněmovna nedokáže dohodnout na programu i v jiných věcech. Co je ale zajímavé, o vyřazení našich zpráv hlasují stále stejní poslanci. A druhá věc − používají argument, že je potřeba schvalovat mediální věci dohromady, ale zprávy ČRo prošly jako nůž máslem a nikdo si toho moc nevšiml," řekl Dvořák.

Změna mediálních zákonů vítaná

Na Fóru HN padla i otázka, zda navýšit koncesionářské poplatky, které jsou už deset let na stejné výši, 135 korun. Dvořák reagoval tak, že pokud by se sahalo do zákona, bylo by třeba nejprve probrat s koncesionáři, jaké služby si od televize za poplatek přejí, a podle toho pak jeho výši upravit. Zřídil i diváckou radu, ve které má zastoupení 60 různých spolků nebo diváckých skupin, před měsícem se poprvé sešla.

Zásah do mediálních zákonů by ale ředitel České televize obecně uvítal. "Je třeba si říct, zda platí, že televizní poplatek má platit ten, kdo vlastní pouze televizní přijímač, a ne ten, kdo službu využívá," podotýká.

Poslanec Leo Luzar (KSČM), šéf sněmovního podvýboru pro svobodu slova a média, nadnesl na Fóru HN otázku placení televize ze státního rozpočtu. "Jaký je rozdíl mezi zákonem, který určí, že koncesio­nář zaplatí 135 korun, a zákonem, který řekne, že to zaplatíme ze státního rozpočtu?" ptá se Luzar s tím, že si lidé v minulosti stěžovali na nátlakové vybírání poplatků.

Podle ředitele si na to už ČT dává pozor a za platbou od koncesionářů si stojí. "Vazba mezi televizí a koncesionáři je důležitá. Koncesionář ví, co si kupuje a za co platí," uvedl s tím, že pokud by byla televize financována ze státního rozpočtu, který se schvaluje každý rok, měla by potíže s plánováním na několik let dopředu. A politici by k tomu získali větší vliv na fungování instituce.

O existenci koncesionářských poplatků nedávno hlasovali v referendu Švýcaři. Více než 70 procent voličů zrušení poplatků odmítlo, přestože tamní domácnosti ročně stojí v přepočtu téměř deset tisíc korun, což je nejvíce v Evropě. "Když jsem o tom loni s kolegy ze Švýcarska mluvil, měli těžkou hlavu, protože veřejné mínění bylo tehdy padesát na padesát. Navíc si nemohli dovolit používat veřejné peníze pro svoji obhajobu nebo kampaně. Přesto se zvedlo povědomí lidí o tom, co veřejná média přinášejí, a finální výsledek to potvrdil," uvedl Dvořák. Připomněl také nedávný výzkum Evropské vysílací unie z různých zemí Evropy. "Ukázal, že lidé se vracejí k tradičním médiím. Rozhlas a televize nebo tisk získávají největší míru důvěryhodnosti, lidé jim věří. Přestože čím dál víc získávají informace ze sociálních sítí a z internetu," upozornil Dvořák.

jarvis_5b214c2d498e9bae3dac51ff.jpeg
Fórum HN s ředitelem ČT: Diskutovat s generálním ředitelem České televize přišli poslanci, senátoři i zástupci průmyslu. Debatu moderoval Petr Honzejk z HN.
Foto: HN – Lukáš Bíba
jarvis_5b214c2d498e9bae3dac5203.jpeg
Fórum HN s ředitelem ČT: Diskutovat s generálním ředitelem České televize přišli poslanci, senátoři i zástupci průmyslu. Debatu moderoval Petr Honzejk z HN.
Foto: HN – Lukáš Bíba
Související