Způsoby, jakými se lesy dokážou vyrovnat s kalamitami, studuje už roky. Profesor Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity Miroslav Svoboda proto doporučuje být při plánování masivního kácení zdrženlivý. Významná část lesů by podle něho navíc měla zůstat v přírodním stavu a nesloužit zejména pro pěstování dřeva.

"Těžby uschlých stromů, kde už kůrovec není, jsou z hlediska zastavení kalamity úplně zbytečné. Jsou navíc země jako USA nebo Kanada, kde kůrovcem zasažené stromy nekácí vůbec," říká.

Jestli se v něčem ohledně kůrovcové kalamity vláda a ekologové shodují, je to její rozsah. Podle ministra zemědělství Jiřího Milka je největší kalamitou od dob Marie Terezie, ekologové přisazují, že stav českých jehličnatých lesů je nyní nejhorší v Evropě. Je to skutečně tak vážné?

Určitě tady máme jednu z největších kalamit za posledních dvě stě let, jestli je největší, si ale netroufnu říct. Měli jsme obrovské problémy v osmdesátých letech s imisemi v Krušných horách, Jizerských a Krkonoších, velká kůrovcová kalamita byla i po druhé světové válce a i nyní je tu velký problém, který se zdá navíc být teprve na začátku. Krizové scénáře říkají, že se rozpad lesů nezastaví na severní a střední Moravě, ale půjde na Vysočinu, do středních, jižních a západních Čech.

Tam už ale kůrovec je, i v Krkonoších.

Ano, ale zatím se ho v těchto oblastech daří tlumit, zastavit jeho šíření. Lesy se tam nerozpadají jako na Moravě, kde dosavadní lesnické metody selhávají.

A co je podle vás příčinou?

Je to kombinace dvou různých věcí. První je, že klimatická změna opravdu nastává a žijeme v období s vysokými teplotami a ještě srážkově extrémně chudém. Přispívá k tomu ale i určitá bezzubost hospodaření státních Lesů, jejich systém je málo pružný na to, aby dokázal na mimořádné situace reagovat. Všechny práce se soutěží v tendrech, vše dlouho trvá. Než se vykácí strom, který je napadený, uteče často hodně času.

Preventivní péče se často zanedbá, a když se kalamita jednou rozjede, už je hrozně obtížné ji zastavit. Jsou i spekulace, že těžební firmy to takhle chtěly, protože to jejich systému těžby harvestory vyhovuje. To opravdu neumím posoudit, ale lze říci, že pokud by to byl úmysl, tak se jim to vymklo z rukou, protože poklesem ceny dříví se dostaly do obtížné situace i ony.

Vědci přitom upozorňovali už roky, že smrkovým lesům hrozí problém.

Vědecká komunita publikuje už nejméně 15 let práce o tom, že střední Evropu zasáhnou periody extrémního sucha a smrk bude ohrožený. Stát a státní lesy na to ale příliš nereagovaly. Smrk byl dál hlavní dřevinou a posledních 15 let se sázel i v nadmořských výškách pod 400 metrů, kde bylo jasné, že bude mít problém. Byl tedy čas se na to připravit.

Jeseníky se mění ve vyžrané pustiny. Podívejte se, co dokáže kůrovec

Jenže lesníci nechtěli klimatickou změnu uznat, navíc smrk jim vydělával a dodnes vydělává spoustu peněz. České lesnictví patří mezi nejziskovější ve střední Evropě. Je to dáno tím, že máme ve smrkových monokulturách největší průměrné zásoby dřeva na hektar. Jenže nyní se ukazuje, jak jsou náchylné vůči kůrovci, vichřicím, teplu, suchu.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Je třeba mnohem více používat přípravné dřeviny jako břízy a topoly a až po čase tam vracet ty hospodářské. Zakládáme totiž dalším generacím na problém a není to jen o sázení smrku, sází se i hodně buků. Nerespektujeme, jak věci v přírodě fungují, i buk bude mít problém.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se