Ceny bydlení rostou rychleji než příjmy domácností. Úvěry se proto zvyšují a dlužníci se dostávají do rizika, říká viceguvernér ČNB

Centrální banka rozhodla o dalším zvýšení proticyklické rezervy, kterou banky v současných dobrých časech vytvářejí pro období, kdy se ekonomice přestane dařit. Současně ČNB od října rozšiřuje své doporučení pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu. Dluh žadatele o hypotéku by nově neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého výdělku. Na měsíční splátku dluhu by pak domácnost, která si na bydlení půjčuje, neměla vydávat více než 45 procent svého čistého měsíčního příjmu. Proč se tak centrální banka rozhodla, vysvětluje viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.

HN: Od poloviny příštího roku se zvýší proticyklická kapitálová rezerva o půl bodu oproti současnosti, na 1,5 procenta. Už nyní ji máme jednu z nejvyšších v Evropě. Není taková opatrnost přehnaná?

Tuto rezervu jsme začali používat jako jedna z prvních centrálních bank v Evropě. Dnes už má nenulovou sazbu osm zemí, takže nejsme nijak výjimeční. Máme jednu z nejvyšších sazeb, ale také jeden z nejrychlejších úvěrových růstů. Ten se netýká jen hypotečního segmentu, ale i úvěrů na spotřebu a některých úvěrů nefinančním podnikům.

Hodně jsme se tentokrát soustředili i na skupinu indikátorů zranitelnosti bankovního sektoru. Ty souvisejí s projevy dobrých časů, jimiž ekonomika v současné době prochází. Jsou charakterizovány mimořádně nízkými ztrátami bank ze znehodnocení aktiv, které nemusí být z dlouhodobého hlediska udržitelné. Banky v současnosti vykazují vysokou ziskovost, ale narůstá i jejich zranitelnost vůči nepříznivému obratu v hospodářském a finančním cyklu, protože soukromý sektor ani vlády v Evropě nevyužily dlouhého období nízkých sazeb k rychlejšímu snížení zadluženosti.

HN: A jsou banky zranitelnější?

Ekonomika je delší dobu ve fázi růstu. Z interních modelů oceňování rizik se postupně ztrácejí čísla z horších časů a k úvěrům se tak vytváří méně kapitálu. Nyní se sice nacházíme v mimořádně dobrém období, kdy máme třeba historicky nejnižší nezaměstnanost, ale cyklus se dříve či později otočí.

Druhé a u nás dost velké riziko je sektorové. Spočívá v tom, že úvěry na nemovitosti tvoří téměř 60 procent všech úvěrů v ekonomice. Chci zdůraznit, že banky sice jsou adekvátně kapitalizované, ale důležitý je i objem kapitálu. Kdyby nastala třeba recese, banky by se mohly dostat do ztrát a přitom by jim rostla potřeba tvořit kapitál. Kdyby to bylo ve větším rozsahu, mohly by třeba banky přestat poskytovat úvěry. A to rozhodně nechceme.

HN: Jste připraveni v případě obratu v ekonomice začít tuto proticyklickou rezervu snižovat?

Budeme pružní na obě strany. V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, zvyšování rizik spojených s financováním nákupu nemovitostí, zesilování dalších cyklických zdrojů systémového rizika a nárůstu zranitelnosti bankovního sektoru jsme připraveni sazbu proticyklické rezervy dále zvyšovat. Naopak v případě obratu v hospodářském a finančním cyklu je ČNB připravena rezervu neprodleně snížit či zcela rozpustit a umožnit, aby byla využita jako kapitálový polštář ke krytí ztrát.

HN: Je možné, že byste sazbu této rezervy snížili až na nulu?

Určitě. V obdobích zvýšeného napětí na finančním trhu a v obdobích recese. Pokud uvidíme zárodky rizik pro finanční stabilitu, měli bychom na ně reagovat, a to bez prodlení. Pokud bychom čekali na to, až nám rizika potvrdí "tvrdá" čísla, bylo by už příliš pozdě. Ale zdravý rozum velí, že rezervy nemají být nulové.

HN: Zdá se ale, že na trhu nemovitostí nastává uklidnění. Nebylo by za této situace vhodnější počkat?

Loni jsme ve zprávě o finanční stabilitě označili pokračování roztáčení této spirály za hlavní riziko pro stabilitu domácího bankovního sektoru. Zároveň jsme jasně řekli, že ceny bytů jsou nyní podle metod používaných ČNB jen mírně nadhodnocené. Data, která jsme od té doby zaznamenali, toto riziko potvrzují. Na trhu zas tak velké uklidnění nenastalo. Ceny nemovitostí stále rostou a hypoteční úvěry rovněž. Objem úvěrů bank na bydlení vykazoval v posledních měsících téměř 9procentní růst. To se může jevit jako výrazné zpomalení, ale je třeba si uvědomit, že je to růst ze zcela jiné základny. Před deseti lety by to znamenalo růst o 35 mi­liard korun, ale v letošním roce už to znamená růst o více než 100 miliard.

HN: Proč jste se rozhodli zavést nová doporučení limitů DTI a DSTI − tedy poměr celkového zadlužení k ročnímu příjmu a měsíční splátky hypotéky k měsíčnímu příjmu?

Tyto limity doplňují limity na LTV, tedy jak vysoká může být hypotéka v poměru k hodnotě nemovitosti. LTV v případě propadu trhu omezuje ztráty bank. Nová doporučení míří na rizika, kterým mohou být banky vystaveny nepřímo, přes finanční situaci dlužníků a jejich případnou reakci na zhoršení ekonomických podmínek. A také chceme snížit riziko obcházení LTV souběžným poskytováním jiných spotřebitelských úvěrů. Jako zástupce dohledu nad finančním trhem vím, že na základě našeho doporučení banky od letošního ledna nové ukazatele sledují a samy si nastavují interní limity, takže pro ně nejde o žádnou revoluci.