V Česku se začínají objevovat lidé se zkušenostmi ze zahraničí, kteří si nechtějí vlastní firmu založit, ale touží převzít již fungující byznys rodinných firem, jejichž zakladatelé nemají vlastního nástupce. Jednou z možností, které mají, je založit si takzvaný search fond. "Prodávající mají jistotu, že tento člověk bude v rozvíjení firmy pokračovat a věnovat se jen jí," říká Jan Skřička, jednatel poradenské firmy Omega. Podle něj má tato možnost převzetí v Česku u středně velkých firem potenciál.

Kolik je v Česku firem, které nemají svého pokračovatele?

Jde o stovky středně velkých firem. A myslím, že ještě tak deset let půjde o velké téma, protože se budou důchodovému věku blížit majitelé, kteří začínali podnikat v mladším věku.

Jak velký podnik už jde prodat?

Pokud má firma hodnotu 10 milionů korun, už je většinou prodejná. Banky se nebrání financování transakcí, takže cena nemusí být nutně to zásadní. A to oboustranně. Už jsem se setkal s tím, že prodávající upřednostnil zájemce, který nabídl nižší cenu, ale bylo mu sympatické, jak nový majitel hodlá firmu rozvíjet.

Jan Skřička (36)

Původem z Prostějova. Studoval práva na Palackého univerzitě v Olomouci a ekonomii na pražské VŠE. Před třemi lety převzal poradenskou firmu Omega, která se věnuje prodeji malých a středních firem.

Kdo středně velké rodinné firmy bez pokračovatele nakupuje?

Kupující jsou v principu vždycky dvojího typu − strategičtí a finanční. Finanční investor společnost koupí, dále ji zhodnocuje, případně spojuje a potom ji opět se ziskem prodá. Nákup a pozdější prodej firmy jsou jeho primární činnost. Naopak strategický investor do společnosti vstupuje s dlouhodobějším cílem a vizí. Může jít o konkurenci, která si tímto krokem zvyšuje podíl na trhu, nebo se kupují "kapacity", případně zájemci o navazující činnost v řetězci výrobku či pro doplnění služeb. Během poslední dekády vzniklo v Česku několik zajímavých strojírenských skupin, které z tohoto důvodu podniky skupují. Pro majitele bez nástupce je většinou strategický investor přijatelnější.

Z jakého důvodu?

Dokáže být otevřenější při jednání o podmínkách prodeje. A zapojením firmy do většího celku umí podpořit růst celé skupiny. Zároveň u těchto prodejů mnohem lépe zafunguje chemie mezí tím, kdo firmu prodává, a tím, kdo ji nakupuje.

Další možností jsou takzvané search fondy. O co vlastně jde?

Ten koncept vznikl v roce 1984 na Stanfordově univerzitě. Od té doby jich po celém světě vzniklo kolem pěti set. Aktivní jsou asi dvě stovky. Velmi zjednodušeně jde o fond, jehož cílem je koupit jednu konkrétní firmu. Potom fond zanikne a jeho vedoucí postava se osobně ujme řízení dané společnosti. Nejvíce jsou search fondy rozšířené v USA a Kanadě.

Jak je to v Česku?

Tady jde dosud o zajímavou anomálii. Vím zatím jen o dvou čistokrevných search fondech, konkrétně Continuum a Generation Transfer (za prvním stojí manželé Ivona a Corbin Butcherovi, druhý založila Helena Divišová − pozn. red.), a jednom, který se teprve utváří. Na druhou stranu, v případě středně velkých podniků to v Česku podle mě může fungovat.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.