Kdo hledá, najde. Staré dobré pořekadlo platí i pro ambiciózní byznysmeny, kteří chtějí řídit a vlastnit firmu, ale nechtějí ztrácet čas s jejím budováním.

Proto se někteří manažeři kolem třicítky, většinou se zkušenostmi z amerických univerzit a tamních MBA programů, pouští do koupě a dalšího rozvíjení už zaběhlých a fungujících podniků přímo od jejich zakladatelů. Ti svoje firmy z různých důvodů nemají komu předat a zároveň by dali přednost tomu, aby jimi vybudovanou firmu nekoupila jejich dlouholetá konkurence nebo finanční investoři.

Tahle směs motivací, nabídky a poptávky se může propojit díky investorům, kteří jsou ochotni vložit peníze do fondů, které tito manažeři za účelem nalezení a koupě podobné středně velké firmy zakládají. Těchto "hledajících fondů" (search fondy) vzniklo od poloviny 80. let kolem pěti set, většinou ve Spojených státech, odkud se tenhle koncept postupně rozšířil i do Evropy.

Search Fondy

◼ Tuto možnost koupě středně velké firmy vymyslel v roce 1984 profesor Irv Grousbeck na Stanfordově univerzitě.
◼ Nejčastějšími zakladateli search fondů jsou absolventi různých MBA programů. Nechtějí už pracovat ve velkých korporacích, chtějí mít vlastní firmu, ale zase je tolik neláká svět start-upů.
◼ Do search fondů investují zkušení manažeři či podnikatelé, kteří prodali svoje firmy. Existují i institucionální investoři jako Search Fund Partners, mimo USA investují třeba společnosti Relay Investment či Pacific Lake Partners.
◼ Po koupi firmy search fond zanikne a jeho zakladatelé podnik začnou řídit. Přibližně do 10 let firmu úplně odkoupí. Investoři se podílí za předem dohodnutých podmínek na jejím zisku. Průměrný roční výnos vypočítaný za všechny search fondy koupených firem byl v roce 2016 podle výzkumu Stanfordovy univerzity 37 procent ročně.

258 search fondů

hledá v současnosti podle výzkumu Stanfordovy univerzity vhodnou firmu ke koupi.

Pionýři v Česku

Jedním z prvních, kteří se rozhodli tímto způsobem najít svoji firmu v Česku, jsou manželé Ivona a Corbin Butcherovi. Oba zapadají do klasických "škalutek" lidí, kteří podobné fondy zakládají. Poznali se při studiu na prestižní Kellogg School of Management, Ivona pracovala přes tři roky na Wall Street jako viceprezidentka hedgeového fondu Magnitude Capital, zatímco Corbin byl investiční makléř a ještě předtím americký diplomat a voják.

Společně založili search fond Continuum a od jara 2017 naplno hledají vhodnou českou firmu, kterou by mohli koupit. Dali dohromady celkem devět investorů, kteří jim umožní, aby si svůj sen splnili. A vypadá to, že během léta Continuum podepíše kupní smlouvu. Ivona Butcher ale prozatím nechce být konkrétnější o firmě nebo oboru, v jakém jejich budoucí firma chce podnikat.

"Majitel prodává nám, protože věří, že se mu o firmu postaráme. Samozřejmě chce dostat zaplaceno, ale jeden z hlavních důvodů je, že věří, že na jeho práci navážeme," říká Ivona Butcher. Podle ní více než rok trvající hledání začalo postupným oslovením dvou tisíc firem, které si vytipovali. "Bavit se o možném prodeji jich bylo ochotných mezi 200 a 300. Podrobněji jsme mluvili s asi třicítkou firem z různých oborů," popisuje Butcher. Fond Continuum hledal podnik s minimálními tržbami tři miliony eur a provozním ziskem alespoň 20 procent ročně. Důležitou podmínkou je exportní zaměření firmy, protože oba za svůj velký přínos pro budoucí firmu považují svoji schopnost prosadit ji na americkém trhu, kde je normální za kvalitu dobře zaplatit. Zároveň si myslí, že dokážou její fungování více zprofesionalizovat. Určitou nevýhodou při hledání vhodné firmy v Česku je podle Ivony Butcher konkurence ze strany investičních fondů, které se tady zajímají i o firmy, jež v USA spíše ignorují.

Klíčoví pro úspěch search fondu jsou jeho investoři. Jde zpravidla o zkušené manažery velkých firem nebo podnikatele, kteří vybudovali a prodali své firmy. "Jejich zkušenosti a ochota se o ně podělit jsou pro search fond důležité úplně stejně jako jejich peníze," zdůrazňuje Ivona Butcher. Do fondu Continuum tak svoje peníze vkládají třeba britský investor Simon Webster nebo Němec Jürgen Rilling − oba průkopníci tohoto investování v Evropě.

Riziko v případě search fondů samozřejmě existuje. Část z nich se nikdy nedostane do fáze, aby našla vhodnou firmu, na níž se shodne s investory. Statistiky ale hovoří spíše v jejich prospěch. Sandro Mina, jeden ze zakladatelů společnosti Relay Investment, která se na search fondy specializuje a vyjednávala rovněž s Continuem, nedávno pro časopis Fortune uvedl, že zatímco v případě start-upů se očekává neúspěch čtyř z pěti firem, u search fondů je tento poměr úplně opačný.

Vhodná doba?

V Česku je minimálně několik set firem, jejichž majitelé řeší problém s nástupnictvím. "Search fondy přicházejí na český trh v době, kdy je mezi tuzemskými investory a firmami vidět zájem o jiné cesty ke kapitálu a expertním znalostem, než jsou klasické investiční fondy," uvedl Leoš Rousek, hlavní ekonomický analytik HN s odkazem na fondy rizikového a privátního kapitálu. "Tím, že se zaměřují na firmy s ročním obratem 200 až 250 milionů korun, mohou na českém trhu najít mnoho společností, jejichž majitelé chtějí otěže předat dál pro ně osobně přijatelným způsobem," uvedl Rousek.

Na podobně velké firmy, jejichž majitelé je ale nechtějí prodávat, cílí i alternativní trh pražské burzy Start, kam se tento měsíc chystá vstoupit již čtvrtá společnost Hub Ventures.

Podle Ivony Butcher z Continua může být možnost získání vlastní firmy i způsobem, jak motivovat k návratu některé Čechy, kteří pracují v zahraničí. "Česká ekonomika je jinak moc malá, aby nalákala zpět lidi, kteří už si zvykli na možnosti, jež mají na Západě. Search fondy jsou možností, jak to změnit," myslí si Butcher.