Zcela nový směr nabral život Pavly Gomby v roce 1999. Práce ji tehdy zavedla na jih Afriky do Zimbabwe, kde na vlastní oči viděla utrpení malých dětí. Po skončení tříměsíční mise se proto rozhodla do pomoci dětem sama zapojit. Nevrátila se už do oblasti financí, kde do té doby působila, a odešla pracovat pro humanitární organizaci UNICEF. Už osmnáct let teď dělá výkonnou ředitelku její české pobočky.

"O své budoucnosti jsem měla původně úplně jinou představu. V Zimbabwe jsem pracovala na magistrátu jednoho města, kde jsem pomáhala spravovat půjčky od Světové banky," vypráví, jak se dostala až do českého UNICEF. Afrika na ni zapůsobila opravdu silně. "Setkáte se tam s realitou, která je natolik odlišná od toho, co prožíváme v Evropě, že to člověka nutí přemýšlet. A také trochu změnit hodnoty. Setkání s dětmi, které přežívají na ulici, byl asi ten spouštěcí moment," vzpomíná.

V UNICEF teď řídí tým dvanácti lidí, kteří každý rok připravují několik kampaní zaměřených na sbírky peněz. Pomoci mají dětem žijícím v chudobě, postiženým válkou nebo humanitární katastrofou. "Výsledky jsou v zahraničí vidět. Na některá místa se vracíme opakovaně a sledujeme i konkrétní osudy lidí. Zažíváme i hraniční situace třeba s dětskými vojáky, s lidmi v konfliktech nebo v extrémní chudobě," říká o své práci.

Pavla Gomba (43)

Narodila se v Ostravě, v Praze vystudovala Vysokou školu ekonomickou, obor finance a řízení lidských zdrojů.

Po dokončení studia pracovala na dánské ambasádě v Praze a pak v nizozemské obchodní komoře.

Jako výkonná ředitelka UNICEF začala pracovat před osmnácti lety, kdy odpověděla na inzerát.

Hovoří plynně anglicky, francouzsky a italsky.

V letech 2016 a 2017 ji vydavatelství Economia zařadilo mezi 25 nejvýznamnějších žen Česka.

Mezi její záliby patří lukostřelba, jóga a je vášnivou sběratelkou minerálů.

Střet s ozbrojenci zažila třeba ve Středoafrické republice. "Museli jsme utíkat. V tu chvíli si říkáte, že tady všechno končí," popisuje s tím, že zoufalé podmínky ve Středoafrické republice ji silně zasáhly. "Procestovala jsem toho hodně, ale něco takového jsem nikde neviděla. Lidé tam opravdu žili jako v době kamenné," vypráví.

"V loňském roce byla veliká krize v Jižním Súdánu, dále samozřejmě v Sýrii a v Jemenu. Hrozná byla také situace Rohingů v Barmě," vypočítává Gomba místa, kam mířila pomoc. V Jižním Súdánu je problém s hladomorem, v Sýrii a Jemenu se válčí a Rohingové v Barmě utíkají před útoky vládních ozbrojených složek. "Pak jsou země jako Somálsko, kde je pomoc potřeba neustále. Místní předáci na to spoléhají a obyvatelstvo mají téměř jako rukojmí. Jde o dilema − nemůžete tam nechat lidi umírat, ale víte, že to není ideální," říká Gomba.

Na práci v UNICEF se jí líbí velká rozmanitost. Organizace působí ve 192 zemích, a když je potřeba, dokáže na místě rychle zasáhnout. Za loňský rok vybral UNICEF, financovaný výhradně z dobrovolnických příspěvků, na celém světě pět miliard dolarů. Česká pobočka dala dohromady 76,7 milionu korun. Pořídila za ně například 34 350 sáčků výživy nebo 57 460 vakcín proti dětské obrně.

Peníze se rozdělují podle zvolených kritérií − především podle míry dětské úmrtnosti nebo chudoby přepočtené na HDP na obyvatele. Prioritou jsou akutní krize, jako bylo například zemětřesení v Nepálu roku 2015.

Kromě toho UNICEF zajišťuje programy na výživu a vzdělání dětí i přístup k pitné vodě a hygieně.

Život v Africe může zásadně zlepšit i malý příspěvek. Jedna devadesátikorunová DMS, což je cena dvou plzeňských piv, pomůže v Africe vyčistit 3644 litrů pitné vody.

"Češi jsou velmi solidární, ale také velmi skeptičtí. Potřebují mít jistotu, že podpora se dostane tam, na co ji věnovali," říká Gomba. Podpora Čechů přitom stoupá. "Loni to bylo meziročně o patnáct procent více, je to dlouhodobý trend," uvádí. Lidé více slyší i na crowdfundingové kampaně, navíc mají zájem se zapojovat jako dobrovolníci. Rádi se pak pochlubí, že na něco přispěli, a díky sdílení na sociálních sítích se zájem postupně nabaluje.

Seriál HN

Do nového ročníku ankety TOP ŽENY ČESKA můžete kandidátky nominovat na stránce www.topzenyceska.cz.

Příspěvky od jednotlivců tvoří jádro peněz českého UNICEF, peníze od firem činily loni jen zhruba šest procent. "Firmy často řeknou, že působí v Česku, a chtěly by proto podporovat nějaký projekt tady, a ne ve světě. Když pak ale mluvím s tuzemskými neziskovkami, zjistím, že k nim nikdo ani nepřijde," říká Gomba. Díky vysokému podílu pravidelných dárců je možné činnost lépe plánovat. Většímu zapojení firem by podle ní pomohly daňové změny. Firmy by mohly dodávat třeba počítače nebo IT služby a nemusely za to platit DPH.

Jedním z hlavních programů UNICEF je i zajistit vzdělání dětem, aby měly větší šanci vymanit se z bídy. "Třeba ve Rwandě holky do školy nechodí, protože tam nejsou oddělené toalety. V Bhútánu zase dívky nechodí do školy proto, že rodiče počítají s tím, že zdědí dům a pole a tím o ně bude postaráno. To máte stejný problém s docházkou do škol, ale zcela jiné příčiny i řešení," popisuje Gomba.

V řízení české pobočky UNICEF chce i po 18 letech pokračovat. Uvádí, že je smutné, jak málo žen je v Česku ve vedoucích funkcích. "Je pro mě těžké přijmout argument, že ženy na vrcholové pozice nechtějí nebo pro to nemají odborné znalosti. Pohled do představenstev českých firem a institucí je tristní, často právě v oborech, kde převažují ženy," tvrdí Gomba. Inspirací může být Rwanda, kde už dříve zavedli minimálně 30procentní zastoupení žen v parlamentu a veřejných funkcích. Aktuálně jde o 61 procent, což je nejvíce na světě.

Infografika
Infografika Jak Unicef pomáhá
Související
Infografika Jak Unicef pomáhá