Máme se dneska fajn, je nám hej… soundtrack z filmu Kouř by měl vystihovat ekonomickou situaci v České republice, která patří mezi ty evropské, kde je podle statistik nejméně lidí ohroženo chudobou (jen čtyři procenta populace, což je devátý nejlepší výsledek v rámci EU) a kde by mělo být všem když ne hej, tak aspoň fajn.

V o kapku víc subjektivním indexu pocitu štěstí, který zahrnuje kromě ekonomiky také míru svobody, vnímání korupce či sociální podporu státu, na tom Česko také není vůbec špatně. V tom zatím nejaktuálnějším se v rámci celého světa umístilo na 21. místě.

Sice za Německem a Rakouskem, s nimiž se srovnáváme nejraději, ale daleko před Francií či Itálií, jejichž mzdová úroveň je výrazně vyšší.

Česká ekonomika nyní prožívá skvělé časy, poslední čtyři roky kontinuálně roste. Ještě rychleji teď rostou mzdy, reálné příjmy domácností i spotřeba. Nezaměstnanost je rekordně nízká, a to jak v historii Česka, tak i v rámci celé unie. Všem se prostě daří lépe a lépe, těch několik málo, kteří nedokázali "přeřadit" na vyšší tempo a začlenit se coby homo economicus, se postupně propadá do kategorie "nepřizpůsobivých", tedy politicky opomíjených a výhledově třeba i nějak trestaných. Nakonec proč ne, když je dobře skoro všem, zbytek si za to může sám a měli by mu to náležitě spočítat, že?

Ekonomická makročísla a indexy ovšem zdaleka nepostihují všechno. Se čtyřmi procenty oficiálně chudých například kolidují čísla o počtu exekucí. Těm nyní, přes lepší ekonomickou situaci, čelí 863 tisíc osob, o třicet jedna tisíc lidí víc než před rokem. Skoro půl milionu Čechů má hned tři a více. Devadesát procent exekucí je podle názoru odborníků nesplatitelných. Podle odhadů přitom zhruba 43 procent lidí nedluží ani sto tisíc. To, že většina z nich nemůže splatit ani tuto částku, znamená, že je celý systém složitý. A že zřejmě nutí utíkat do ilegality šedého zaměstnání i ty, kteří by při jasných pravidlech (především limitu dluhu) a při dobře placené práci, z níž by zbylo kromě splátek také na normální život, dluh splatili. Každopádně už jen počet exekucí zvyšuje když už ne míru chudoby, tak bezpochyby míru ekonomické nejistoty z oficiálních čtyř na odhadnutelných devět procent obyvatel Česka.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč Rakušané, Němci, a dokonce ani Slováci nepociťují tak velké napětí mezi bohatými a chudými jako Češi, žijící v jedné z nejrovnostářštějších zemí?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru