Kouřící náklaďáky mizí z ulic

Až 15 tisíc nákladních naftových aut projíždělo každý den newyorským Jižním Bronxem, což znamenalo, že tamní obyvatele trápilo astma třikrát více, než je americký národní průměr. Město New York proto zahájilo program finanční podpory majitelů místních dopravních firem, aby s jeho pomocí modernizovalo svůj vozový park. Do výfukových systémů se namontovaly čisticí technologie nebo se staré vozy vyměnily za modernější, hybridně-elektrické, jezdící na plyn nebo úplně elektrické. Po třech letech fungování programu se podařilo vyměnit 500 starých náklaďáků, což znamenalo snížení emisí oxidů dusíku o 90 procent, prachových částic o více než 95 procent a emisí oxidu uhelnatého o 85 procent.

Barevné střechy zlepšují klima

V nizozemském Rotterdamu využívají zajímavým způsobem ploché střechy nových budov. K dispozici mají 14,5 km čtverečních nevyužívaných ploch po celém městě. Podle barevných nátěrů je poznat účel, kterému slouží. Modré střechy zadržují vodu, na zelených se zahradničí, žluté produkují obnovitelnou energii a na červených probíhá komunitní život. Radnice už má první výsledky − dosud nainstalované solární panely "zabránily" produkci zhruba 10 tisícům tun emisí oxidu uhličitého, zelené střechy zase dokážou zachytit až pět tisíc metrů krychlových vody a zmírnit tak povodně. Nemocnice Erasmus pro změnu na střeše vysadila pět tisíc čtverečních metrů zeleně a zlepšila tak prostředí pro své pacienty.

Nulové emise z nových budov

Kanadský Vancouver je na cestě k tomu, aby nové budovy, které se ve městě postaví, neprodukovaly žádné emise skleníkových plynů. Představitelé tohoto skvostu západního pobřeží zavedli nejpřísnější pravidla pro novou výstavbu, která platí ve městech, jež mají podobně chladné klima jako Vancouver. Energetické standardy byly nastaveny dokonce výše než celosvětové hodnocení LEED, které zkoumá dopady provozování budov na životní prostředí. Ambiciózní předpisy jsou součástí vancouverského programu "zelených" budov, díky němuž by do roku 2030 neměly nové stavby produkovat žádné škodliviny. Pro kanadskou metropoli jde o významné téma, protože více než 55 procent městských emisí tvoří právě budovy.

Mobilita i pro lidi bez bankovního účtu

V brazilském městě Fortaleza zavedli inovativní systém na sdílení jízdních kol. Sociálně slabým obyvatelům města umožňuje využívat kola při jejich obvyklých cestách do zaměstnání či kamkoliv jinam. Jeho výhodou je fakt, že při registraci není potřeba platební karta a použití kol je zdarma. Pomocí mobilní aplikace či jednotlivých lístků si mohou uživatelé odemknout a půjčit kolo na maximálně 14 hodin v kuse. Když někdo kolo nevrátí včas, zablokuje se na určitou dobu jeho další přístup do systému. Projekt, v němž je nyní 250 kol, je integrovaný do městské hromadné dopravy a obsahuje pět stanovišť u autobusových nádraží. Ročně by mělo sdílení kol ušetřit až 270 tun emisí oxidů dusíku.

V centru dostala přednost kola

Aby se novozélandský Auckland vypořádal se skleníkovými plyny produkovanými místní dopravou, rozhodl se vsadit na podporu městské cyklistiky. Centrum města je z celého regionu nejhustěji osídlené a má největší koncentraci pracovních příležitostí. Více než 230 tisíc lidí žije v okruhu půlhodinové jízdy na kole do centra, kde se nabízí více než 156 tisíc pracovních míst. Město plánuje, že do konce tohoto roku postaví 52 kilometrů cyklostezek. Začalo tím, že předělalo starou nepoužívanou dálniční estakádu na pestrobarevnou stezku pro cyklisty a pěší. Během čtyř měsíců provozu po ní projelo 100 tisíc cyklistů. Tamější ekonomický výzkum také ukázal, že lidé jezdící na kole jsou více nakloněni kupovat místní produkty než lidé, kteří používají ostatní formy dopravy. Projekt tak může podpořit i lokální ekonomiku, snížit emise oxidů dusíku a zároveň zlevnit lidem cestování.

Zachytávání deště řeší nedostatek vody

Více než milion lidí nemělo v Mexico City dostatečný přístup k pitné vodě. Před dvěma lety proto hlavní město Mexika zahájilo program Voda do vašeho domu, který spočívá v zachytávání dešťové vody a její přeměně na pitnou. Od začátku programu bylo nainstalováno skoro 500 nádrží na zachytávání dešťové vody, zařízení na její čištění a speciálních pítek. Službu využilo téměř 60 tisíc lidí a město ušetřilo 75 milionů litrů vody. Technologie garantují dodávku až 40 tisíc litrů pitné vody ročně, což znamená každoroční úsporu 200 dolarů na jednu rodinu. Systémy čištění vody zajišťují její dostatečnou kvalitu, aby se dala pít bez obav z onemocnění. Program je rovněž součástí sociální politiky města. Podporuje totiž ženy, jež zažily domácí násilí, a nabízí jim práci při instalaci a údržbě zmíněných zařízení.

Nejekologičtější autobusy v Evropě

Hlavní město Polska chce provozovat nejekologičtější autobusovou flotilu v Evropě. Do roku 2020 pošle varšavský dopravní podnik do provozu 130 elektrobusů. Na 19 vybraných konečných stanicích budou instalovány speciální nabíječky, díky nimž bude možné snížit hmotnost baterií v samotných autobusech. V roce 2030 by měla čtvrtina městských autobusů jezdit na elektřinu. Výměna starých naftových vozů za elektrické bude znamenat snížení emisí oxidů dusíku o 135 tisíc tun v průběhu desetiletí. I když cena elektrobusů je vyšší než klasických modelů, jejich náklady na palivo jsou čtvrtinové oproti naftovým verzím. Varšava tak hodlá uspořit kolem 3,5 milionu dolarů.

Chytré semafory podpoří cyklisty

V dánské Kodani jsou klasické semafory nahrazovány jejich chytrými verzemi, které v reálném čase přispívají k optimalizaci provozu ve městě. Pomocí nových zařízení na 380 křižovatkách se zlepší průjezdnost cyklistů a autobusů městem. V praxi to bude znamenat, že cyklista bude mít zelenou, i když třeba pojede proti větru, a tím pádem pomaleji než normálně. Celkově to znamená snížení cestovního času cyklistů o 10 procent a autobusů až o pětinu. O třetinu se zároveň sníží energie, kterou semafory potřebují ke svému provozu. Chytré zařízení pomůže i k tomu, že se o 10 procent sníží počet nutných zastavení cyklistů, což by mohlo snížit množství jejich nehod. Radnice doufá, že zmíněná vylepšení přilákají k cyklistice více lidí. Cyklodoprava se už přesto podílí 45 procenty na všech cestách po městě.

Sedm minut do chládku

Před třemi lety začala Paříž pracovat na tom, aby její obyvatelé byli dostatečně ochráněni před extrémními změnami klimatu. Bylo vytipováno 35 opatření, která mají přispět k omezení dopadů nepříznivých klimatických jevů. Patří mezi ně například milion metrů čtverečních vybudovaných zelených střech do roku 2020 nebo zkoumání následků výpadku elektřiny, který by nastal při případné stoleté vodě řeky Seiny. Důležitou součástí změn jsou opatření, jež mají pomoci Pařížanům ochladit se při vlnách extrémních veder. Každý obyvatel by měl bydlet nejdéle sedm minut chůze od nejbližšího "chladného" místa. Město také prodlužuje délku vodních kanálů, které mohou sloužit k ochlazení. Úředníci také zajistí, že během období veder budou městské parky otevřené 24 hodin denně.

zdroj: The Global Opportunity Explorer

Související