Mezi hlavní vlastnosti moderních kanceláří patří to, že díky velkým proskleným oknům do nich proniká dostatek přirozeného denního světla, klimatizace vychladí prostory i v parném létě a zaměstnanci mohou pohodlně zaparkovat v podzemních garážích. Převážná většina těchto prostor se ve velkých metropolích nachází v administrativních centrech postavených v posledních 20 letech.

Městská část Praha 1 se vyznačuje vysokou koncentrací historických staveb a celé její území je součástí Pražské památkové rezervace, zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Podíl novostaveb je proto v této centrální části Prahy nižší; podle poradenské firmy JLL tvoří asi jen 40 procent veškerých kancelářských ploch. Větší díl administrativních prostor se tedy nachází v domech po rekonstrukci.

Zdařilé příklady z poslední doby ukazují, že citlivou přestavbou je možné vytvořit kanceláře odpovídající požadavkům 21. století i v historických budovách.

Ze staré budovy do jiné staré budovy

Hned dva takové domy v centru Prahy, které jsou navíc památkově chráněné, "resuscitoval" v uplynulých měsících stejný investor − česká společnost Sebre.

Tím prvním je Swéerts-Šporkův palác. Z původní budovy v Hybernské zůstalo barokní průčelí, za nímž ve 20. letech minulého století postavil architekt Josef Gočár sídlo pro někdejší Anglobanku. Společnost Sebre koupila tři vzájemně propojené objekty v roce 2011 od Českých drah a postupně je za pomoci architekta Stanislava Fialy obnovila. Dům dnes nese název Palác Špork a začátkem roku do něj své sídlo z jiné historické budovy přestěhovala renomovaná advokátní kancelář Dentons. Ta se také stala hlavním nájemcem objektu.

"Návrhy na přestavbu paláce týmem architekta Stanislava Fialy nám učarovaly už při první návštěvě a prezentaci," říká Ladislav Štorek, vedoucí partner Dentons pro Českou republiku. "Bylo nám jasné, že pokud necháme architektu Fialovi volnou ruku, budeme se stěhovat do kancelářské budovy, která bude v Praze naprostým unikátem, pokud jde o spojení moderní a funkční architektury s designem renomovaného prvorepublikového architekta Gočára," dodává Štorek.

Kdo měl příležitost být vevnitř, nešetří chválou. Jen pár příkladů za všechny: investor nechal repasovat okna ze 100 let starého dřeva, ačkoli nová dnes vyjdou mnohem levněji. Nejprve si ale testy ověřil, že budou špaletová okna fungovat. V domě zůstaly i stoleté litinové radiátory, přestože zrestaurovat je bylo rovněž složité. Staré prvky v interiéru vkusně doplňují nové ze skla či kovu. A samozřejmě nechybí pohledový beton a nábytek na míru z masivu, které si architekt Fiala oblíbil.

Po rekonstrukci se vrací život také do barokního Schönkirchovského paláce, který navazuje na prosklenou novostavbu s názvem Drn na rohu Národní třídy a Mikulandské. Také v tomto případě je investorem Sebre, jež si jako architekta najala opět Stanislava Fialu. Mimochodem, veřejnost měla možnost Drn v květnu navštívit v rámci festivalu Open House Praha.

Schönkirchovský palác je na seznamu nemovitých kulturních památek od roku 1958. Byly v něm objeveny nástěnné malby a malované dřevěné stropy, jež nechal investor zrestaurovat. Do budovy se po rekonstrukci přestěhovala galerie Zdeňka Sklenáře. Nejlepší patra nové části Drnu si pronajala farmaceutická firma. Staré materiály z historického paláce jako cihly nebo trámy, které by jinak skončily na skládce, nechal architekt zapracovat v sousední novostavbě. Návštěvníci spatří historické prvky na schodištích, ale i přímo ve vstupní hale z Národní třídy, kde zaujme pozornost netradiční pult recepce z pálených střešních tašek, prejzů.

Náklady na investice do projektů Palác Špork a Drn podle investora přesáhly 2,5 miliardy korun, což se odráží i v nadprůměrných sazbách za pronájem kanceláří. Firmy jsou přesto ochotny si za prostory připlatit.

Funkcionalistická perla na nároží

Oprášit pražské historické budovy se snaží i další investoři. Rakouská rodinná firma ECE European City Estates dokončuje kompletní rekonstrukci funkcionalistického paláce bývalého obchodního domu ARA. Do budovy na rohu ulic Perlová a 28. října se do konce letošního roku vrátí pobočka banky ČSOB.

Budova jako taková není památkově chráněná, ale je perlou v pravém slova smyslu − z pohledu funkcionalistické architektury v Praze a pak proto, že byla dříve známá jako obchodní dům Perla. "Je to unikátní stavba díky své architektonické koncepci a řešení, a navíc je od českého architekta a českého stavitele," podotýká restaurátor Jiří Fiala, jehož si rakouský investor najal. Fiala se podílel například i na restaurování vily Tugendhat v Brně.

Palác ARA byl postaven v letech 1930 až 1931 a autorem původního návrhu je významný pražský architekt Milan Babuška. "Jde o velmi kvalitní příklad meziválečné architektury ve stylu funkcionalismu s prvky art deca a expresionismu," popsal historik architektury Zdeněk Lukeš.

Mezi zajímavosti prvorepublikového paláce patří ocelová skeletová konstrukce. Ta se v době jeho výstavby běžně nepoužívala, většinou se stavěly železobetonové skelety. Stejnou technologií z hlediska konstrukce (ocelový skelet) byla postavena například Petřínská rozhledna v Praze nebo Eiffelova věž v Paříži, říká restaurátor domu Jiří Fiala. "Tato konstrukce obstála i během požáru, který nedokončenou budovu postihl," upozornil Zdeněk Lukeš. Ten by uvítal, kdyby dolní patra domu sloužila opět obchodním účelům.

To se naplní jen zčásti. Kromě už zmíněné pobočky ČSOB tam otevře prodejna iWant značky Apple a obchod s přírodní kosmetikou. Horní patra domu obsadí společnost HubHub, jež provozuje sdílené kanceláře. Dovnitř díky tomu bude mít přístup i širší veřejnost. Budova je tak ještě před kolaudací téměř pronajatá.

Rakušané do rekonstrukce paláce investují přibližně 200 milionů korun. "Děláme vše nové − od oken přes technologie, výtahy až po vzduchotechniku," řekla HN už dříve Veronika Klinková, manažerka pronájmů ve společnosti ECE European City Estates. Palác ARA bude podle ní jedinou komerční budovou v centru Prahy s neonovým podsvícením. Památkáři investorovi podsvícení povolili, protože ho měl dům na fasádě původně.

Vyvýšené nároží s hodinami tvoří výrazný akcent Národní třídy. Nájemci ocení i světlou výšku v přízemí a prvních dvou patrech domu, která je 3,45 metru. ECE European City Estates vlastní v centru Prahy další historické domy jako například Ehlenův dům či historickou budovu z přelomu 16. a 17. století na Národní třídě.

Stát jde v obnově památek příkladem

Do obnovy historických domů se ale nepouštějí jen soukromí investoři. V posledních letech vyvíjí iniciativu i Národní památkový ústav (NPÚ). Ten dlouho usiloval o získání chátrající budovy Invalidovny v pražském Karlíně do své správy. Stát mu barokní památku oficiálně předal v květnu. Původně přitom nemovitost nabízel v dražbě soukromým investorům. NPÚ plánuje v příštích letech budovu rekonstruovat a zpřístupnit veřejnosti. V areálu by měla vzniknout expozice věnovaná historii Invalidovny, výstavní prostory pro další kulturní instituce či vzdělávací centrum zaměřené na kulturní dědictví. Budova by se měla rovněž otevřít kreativnímu průmyslu a kromě pracoviště NPÚ do ní své sídlo přesune také Pražský filharmonický sbor.

NPÚ má s revitalizací historických památek bohaté zkušenosti. Jeho památkáři vedli obnovu hospitálu Kuks, jež získala "památkářského Oscara" − prestižní mezinárodní ocenění Europa Nostra.

Památka moderní architektury

Další příklad památkové obnovy v regionu je budova v ulici Odboje 1941/1 v centru Ostravy. Ta byla postavena ve 30. letech minulého století pro potřeby Okresního sociálně-zdravotního ústavu. Dnes ji využívá ostravské pracoviště Národního památkového ústavu, který se budovu rozhodl opravit a dnes v ní sídlí třetím rokem. Do té doby sloužila Městské nemocnici Ostrava. Dvoukřídlá budova s pozdější přístavbou byla v období okupace známá jako sídlo německé tajné státní policie (gestapa).

V Ostravě, ale i Česku, Polsku či na Slovensku jen výjimečně nalezneme příklady komplexní památkové obnovy staveb první poloviny 20. století hodné následování, píše se v rozsáhlé publikaci věnované právě této budově. A to přesto, že architektura 20. a 30. let minulého století je důležitou součástí památkového fondu Ostravy coby průmyslového města. Budovu v ulici Odboje 1941/1 navrhl architekt Karel Roštík a návrh dopracoval Jaroslav Stockar-Bernkopf. Podle památkářů představuje kvalitní příklad moderní klasické architektury ze 30. let minulého století. Proto byla budova v roce 2010 prohlášena za kulturní památku, a to na popud NPÚ, jenž budovu ve stejném roce získal do vlastnictví.

Památková obnova spočívala v rehabilitaci původního architektonického řešení objektu (zejména vchodu) a zachování co nejvíce autentických prvků. Dům v minulosti chátral, hlavní křídlo se v průběhu uplynulého desetiletí dostalo do havarijního stavu, fasáda byla značně zdegradovaná. Mezi památkově nejhodnotnější patří dřevěné obložení v reprezentačním sálu v horním podlaží budovy, který dnes slouží jako přednáškový. Ukázalo se, že architektonická koncepce budovy a provozní řešení jsou pro kancelářské využití velmi vhodné, protože nebyly nutné zásadní dispoziční úpravy.

"Jedná se o příklad vzorné rekonstrukce památkové budovy," říká Milan Ševčík, architekt MS architekti, kteří studii a projekt rekonstrukce objektu vyhráli ve výběrovém řízení. "K výsledku přispělo i to, že to dělali památkáři sami pro sebe a vyhráli si s detaily, jako jsou kliky nebo barevnost dveří," dodal. Potlačit charakter zdravotnického zařízení v interiéru pomohlo barevné řešení dveří nebo instalace výtvarných děl na chodbách.

Oproti soukromým investorům mají státní instituce jednu nevýhodu − musí respektovat veřejný zájem na hospodárném nakládání s veřejnými prostředky. Za kvalitu si totiž musí investor zpravidla připlatit.

Související