Rohlíky nedávno prodávané za 50 haléřů nebo litr mléka za korunu opět upozornily na konkurenční boj mezi řetězci i jejich silné postavení vůči dodavatelům. Pečivo i mléko se podle potravinářů prodávaly pod výrobními náklady.

Narovnání vztahů mezi výrobci a obchodníky měla přinést novela zákona o významné tržní síle. Začala platit před dvěma roky v červnu. Nyní kvůli situaci na trhu začíná další kolo jednání mezi firmami a politiky.

"Téma se nyní opět otevírá, ve sněmovně cítíme vůli něco změnit," říká Margita Balaštíková, poslankyně za ANO a šéfka podvýboru pro potravinářství, veterinární činnost a živočišnou výrobu. Podle ní kvůli cenovému boji obchodníků také stát přichází o příjmy z daní. "Chceme mít peníze na důchody a musíme je někde vzít," tvrdí.

183 milionů korun

je zatím první a jediná pokuta za porušení zákona o tržní síle.

Čelí jí Globus.

Potravinářský podvýbor se ve středu shodl, že by měly probíhat důslednější kontroly nejen u obchodníků, ale i u výrobců, aby měl stát detailní přehled o vzniku cen zboží. Požadavek na důslednější kontroly nyní poputuje k ministryni financí Aleně Schillerové (ANO).

Do budoucna by se také podle Balaštíkové měly omezit slevy. Rovněž daňové úřady by si měly lépe vyměňovat informace. To by přivítal například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). "Pociťujeme určité rezervy v přístupu cenových a daňových kontrolních orgánů, jejichž zvýšená aktivita a reakce na naše podněty v této oblasti by byly značným přínosem pro regulaci potravinářského maloobchodu," uvádí mluvčí úřadu Martin Švanda.

Obchodní praktiky řetězců se řeší i v Bruselu − v Evropské komisi aktuálně probíhá diskuse o návrhu směrnice, která se má vztahy mezi výrobci a prodejci zabývat.

Po úpravě novely zákona o významné tržní síle volají výrobci i obchodní řetězce v Česku. "Zákon je potřeba znovu otevřít, protože v praxi nefunguje," tvrdí prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Podle ní se novela různě obchází.

Výhrady má i Potravinářská komora, která sdružuje největší potravináře v zemi. "Spokojenost samozřejmě není stoprocentní, protože se stále mezi odběrateli objevují praktiky, které pochopitelně dodavatelům znepříjemňují život, například jsou stále tlačeni do slevových akcí," konstatuje její mluvčí Dana Večeřová.

"V zákoně chybí výslovné uvedení sjednávání podnákladových cen jako zakázané praktiky se sankcí pro obchodní řetězce," doplňuje výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nyní šetří okolo 20 podnětů. Nejčastějšími nekalými praktikami, jež se stále objevují, je rovněž získávání platby, za niž nebyla poskytnuta protislužba, nebo sjednávání a vybírání zalistovacího poplatku, který od výrobců požadují řetězce.

Oprava 11. 6. 2018, 9:30: V původní verzi infoboxu jsme uvedli, že Globus čelí pokutě 183 tisíc korun, správně má být 183 milionů korun. Jde o první pokutu udělenou po novele zákona o významné tržní síle z roku 2016. Za chybu se omlouváme.