Souhlasíte, že je zcela nepřijatelné jakékoliv násilí na ženách a domácí násilí vůbec? Souhlasíte s přijetím Úmluvy Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí neboli Istanbulské úmluvy?

Na takto položené otázky pravděpodobně většina lidí odpoví jediným možným způsobem: ano, souhlasím. A právě z tohoto předpokladu Istanbulská úmluva vychází.

Na počátku je vždy slovo − slovo, které nikdo rozumný a čestný nemůže relativizovat. Toto slovo se následně stane nálepkou pro řadu sousloví. Sousloví přerostou ve vodopády vět, jimž původní nálepka vtiskne pečeť oprávněnosti.

Ani Istanbulská úmluva se proto netýká jen boje proti násilí na ženách. Je sestavena v "pokrokovém" duchu, který ve všem hledá konflikt, střet a boj.

V minulém století se podařilo přesvědčit zaměstnance, že existuje třídní boj mezi hamižným zaměstnavatelem a zneužívaným dělníkem. V tomto století jsme přesvědčováni, že existuje genderový boj mezi utiskovanou, slabou, podceňovanou ženou a násilnickým, nebezpečným, poživačným mužem.

Ve světě autorů Istanbulské úmluvy je základním stavem společnosti stav rozvratu. Stav, ve kterém stojí člověk proti člověku a muž proti ženě, stav, ve kterém je běžným řešením konfliktu násilí. Zároveň se v duchu úmluvy jedná o stav, který je možné − a nutné − zvrátit převýchovou, osvětou, změnou "postojů a smýšlení mužů a chlapců". V ekonomii takový pohled dobře známe: tam, kde je spolupráce nutná k výrobě a růstu, hovoří socialisté všech stran plamenně o vykořisťování. Tam, kde je obchod nutný k blahobytu, mluví o nezbytnosti autarkie čili soběstačnosti.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části přináší ekonomka z Institutu Václava Klause další argumenty proti Istanbulské úmluvě.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se