Náměstím ve Veselí nad Moravou prochází krojovaný průvod. V čele téměř sto padesáti lidí jdou muzikanti, následovaní nevěstou, družičkami a celou chasou. "Eště svaďba nebyla, nebyla, ale by sa zhodila, zhodila. A tá svaďba mosí být, mosí být, a já na ňu mosím jít, mosím jít," zpívají folkloristé, kteří ukazují, jak dříve v tomto regionu vypadaly tradiční "vdavky".

Mezi muzikanty hraje na housle také ředitel místní základní umělecké školy (ZUŠ) Aleš Smutný. Mnohé přítomné folkloristy velmi dobře zná, vždyť celá řada z nich prošla "jeho" školou. "Kvalitní základní umělecké školy dokážou neskutečné věci a jsou pro každý národ požehnáním. Pro naši současnou společnost, která tyto školy zdědila, je to dar, o který je třeba se důstojně starat," říká. Dobře ví, o čem mluví. Škola v desetitisícovém městě má momentálně 530 žáků, kteří navštěvují hudební, taneční, výtvarný i literárně-dramatický obor.

Vypočítávat soubory, které ve městě působí, by bylo nadlouho: jen cimbálové muziky jsou tři, do toho bigband, akordeonový, flétnový a kytarový soubor, folková kapela, tři pěvecké sbory, rocková kapela, taneční orchestr, žesťový kvintet a ještě pěvecký sbor učitelů a přátel školy. A úspěchy? Například cimbálovky se opakovaně umísťují v různých soutěžích na nejvyšších příčkách.

Dlouhá tradice českého muzicírování

◼ V Českých zemích sahají počátky výuky hraní na hudební nástroje do 17. století, kdy se jí věnovali muzikanti-kantoři. Se svými žáky budovali orchestry a zámecké kapely. To dalo základ bohaté muzikantské tradici, která se začala intenzivně rozvíjet v 18. století. V polovině 19. století vznikala umělecká učiliště a populární bylo i domácí vyučování.

◼ Státní dozor začala mít výuka až v době první republiky, organizace vyučování ale byla stále nejednotná. Ke sjednocení městských, církevních a spolkových uměleckých škol došlo až po druhé světové válce. V roce 1951 byly všechny školy zestátněny a od té doby je centrálně řídí ministerstvo školství a financuje stát.

◼ Milníkem se stal rok 1960, odkdy na sebe navazují čtyři stupně uměleckého školství, které vzdělávaly děti od předškolních let po dospělost: základní – lidové školy umění, střední – uměleckoprůmyslové a pedagogické školy, vyšší odborné – konzervatoře a výtvarné školy, vysokoškolské – vysoké školy uměleckého a pedagogického zaměření.

◼ V době normalizace význam lidových škol umění poklesl zařazením mezi školská zařízení. Teprve novelizace školského zákona po roce 1989 vrátila školám, kterým se říkává dodnes "lidušky", jejich původní status školy a dala jim i dnešní název – základní umělecká škola.

Podobně by bylo možné psát i o dalších základních uměleckých školách po celé zemi. Pokud je mnozí nazývají rodinným stříbrem Česka, nijak nepřehánějí. Málokdo ale ví, v jak těžkých podmínkách musí často jejich učitelé pracovat a s jakými problémy se potýkají.

"Zušky by měly zůstat výběrovými školami, ale neměly by doplácet na špatný systém financování," upozorňuje Smutný. Ředitel sousední Základní umělecké školy v Uherském Ostrohu Radim Havlíček, který byl rovněž mezi krojovanými muzikanty v průvodu a vychoval podobně jako Smutný celou řadu muzikantů, s ním souhlasí. "Velkým problémem na základních uměleckých školách je, že nemůžeme dostatečně ohodnotit pedagogy," posteskne si.

Odborníci, které HN oslovily, jsou přesvědčeni, že pokud chce Česko dál udržovat unikátní systém základních uměleckých škol na vysoké úrovni, je nezbytné, aby tomuto tématu věnovali patřičnou pozornost i politici.

Doposud financování funguje tak, že stát posílá peníze pro všechny druhy škol krajům, které je dále rozdělují. Klíčem jsou takzvané krajské normativy, tedy státní příspěvky na žáka podle typu školy. Problém je ale v tom, že každý kraj má svůj normativ. Znamená to, že každý vytváří pro základní umělecké školy jiné finanční podmínky a vznikají velké rozdíly, protože se nezohledňují reálné náklady, které jednotlivé školy mají.

Chystá se reforma

Tento systém nevyhovuje nejen zuškám, ale ani ostatním školám. Ministerstvo školství proto chystá na příští rok ve financování regionálního školství velkou reformu. "Je škoda, že reforma regionálního školství ještě nezačala platit. Měla by přinést potřebné zlepšení," doufá ředitel Radim Havlíček.

Zástupci základních uměleckých škol mají k reformě svoje požadavky. "Chceme, aby stát řekl: tady je jednotný normativ, který platí pro všechny kraje, a podle toho se budou financovat všechny základní umělecké školy po Česku," řekla HN prezidentka Asociace základních uměleckých škol a ředitelka ZUŠ v Písku Jindřiška Kudrlová.

V článku se dále dozvíte

  • Jak se základní umělecké školství financuje v současné době, co by měla přinést připravovaná reforma nebo jak dlouhou tradici zušky v Česku mají.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.