Aktuální číslo časopisu Ekonom
David KlimešViceguvernér Mojmír Hampl už v České národní bance pomalu stříhá metr. Po dvanácti letech na konci roku odejde z bankovní rady. Ale rozhodně to vypadá, že až do konce zůstane v samém středu měnové debaty. V květnu jako jediný ze sedmi členů bankovní rady hlasoval pro zvýšení základní úrokové míry. Rada však sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, nechala na 0,75 procenta. Hampl argumentuje tím, že ekonomika se silně přehřívá. Zbytek rady vedený guvernérem Jiřím Rusnokem ale zdůrazňuje, že pokračuje utlumený vývoj celkové inflace a Evropská centrální banka zůstává u uvolněné politiky včetně nízkých sazeb.
Hampl v rozhovoru také popisuje nová makroobezřetnostní opatření, tedy v českém případě především nové limity na hypotéky. Podle něj je ten správný mix sazeb a makroobezřetnostních opatření velkou výzvou pro centrální bankéře po celém vyspělém světě. ČNB si ale podle něj na tomto "poli neoraném" zatím vede dobře.
Hampl se vrací i k největšímu měnovému dobrodružství, které v ČNB zažil − kurzovému závazku. Urputně ho hájí, ale s odstupem času uznává, že mohl přijít už o dva kvartály dříve. Recese by tak možná skončila o půl roku dříve.
Na posledním jednání bankovní rady jste jako jediný hlasoval pro zvýšení základní úrokové míry. Proč?
Ekonomika má vyčerpané produkční kapacity, jede nad rámec svých konstrukčních možností a jsme svědky růstu reálných mezd, který tu nebyl posledních deset let. Dále předpokládáme, že rovnovážná úroková sazba je mnohem výše, než jak je nastavena dnes. Je tedy jen logické posouvat se k této rovnovážné úrovni rychleji.
Ale kolegy jste nepřesvědčil. Šest jich na radě hlasovalo proti, zjevně se jim do vaší jestřábí politiky nechce…
Na druhé straně je celkem logická úvaha týkající se zahraničí a jeho vlivu na nás. Tedy zda je správné rychleji se přibližovat k našemu rovnovážnému stavu, ale o to rychleji se vzdalovat zbytku světa. A je zde námitka, že tento posun by mohl znamenat nadměrné zpřísnění měnových podmínek v té druhé noze, kterou je kurz koruny. Já ji ale nesdílím a neobávám se toho.
Takže když to přeložím do češtiny: v ČNB je obava příliš odskakovat od měnové politiky Evropské centrální banky.
V tom ohledu, aby ono odskakování nemělo příliš velký vliv na vývoj kurzu koruny.
Je přes všechny vnitřní debaty v radě realistické, že do konce roku se dočkáme jednoho zvýšení základní úrokové sazby na jedno procento a koruna prolomí hranici 25 korun za euro?
Predikci, jak se bude rozhodovat ČNB do konce roku, vám určitě neřeknu. Ale můžu vám říct, jak to cítím já. V situaci, v jaké jsme, už měla být základní sazba nad jedničkou. Stav, kdy přehřívání ekonomiky cítíme doslova na každém rohu a zároveň žijeme pořád se základní sazbou pod jedničkou, je bezprecedentní. Přitom sám náš model předpokládá, že bychom v této fázi cyklu měli být někde mezi dvojkou a trojkou.
Mzdový vlak se rozjel po recesi poměrně pozdě, ale nabírá na obrátkách a možná se jednou bude velmi těžko brzdit.
Ale spoustu toho přece odpracuje posilující koruna, ne?
To je ale přece ta velká nejistota ze zahraničí, o které jsem mluvil, případně nejistota v tom, jak se změna úrokových sazeb projeví v kurzu koruny. Já ten argument beru. Podle mě je však vazba mezi sazbou a kurzem od krize z roku 2008, u nás pak po kurzovém závazku, nižší a není to takové, jaké to bývalo.
Takže ať se na to díváme odkudkoliv, česká ekonomika si podle vás tak jako tak jednoznačně koleduje o vyšší základní sazbu.
Občas uvádím příměr, že když je v místnosti přetopeno a je vám vedro, tak první, co byste měl udělat, je sáhnout na topení a ztlumit ho. A ČNB je ta instituce, která v Česku to "topení" ovládá.
A když to topení nestáhneme?
Ekonomika neumí dlouhodobě žít v nerovnovážném stavu. Některé věci už se dějí. Trh práce vytváří růst mezd, který předbíhá produktivitu práce. Zkušenost Česka navíc je, že růst mezd se rozjíždí docela pomalu, ale když nepřijde recese, tak ho nedokážeme moc tlumit. Ten mzdový vlak se rozjel po recesi poměrně pozdě, ale nabírá na obrátkách a možná se jednou bude velmi těžko brzdit.
A vy byste už brzdil.
Ano. Neříkám ale, abychom způsobili nějaký šok a otřásli ekonomikou. Je však potřeba se hladce přibližovat stavu, který je udržitelný.
Vedle vašeho vlakového příměru ale z ČNB slyším i jiné příměry a znamenají něco trochu jiného. Váš kolega Tomáš Nidetzký říká, že se není moc čeho bát, že půjdeme ještě nějakou chvíli celkem spokojeně po vršku stolové hory.
To je podobné mému vidění. Tedy nejen, že tato ekonomika nemá produkční, investiční a pracovní kapacity, aby HDP dlouhodobě a udržitelně rostl o šest či více procent jako před krizí. Dnes jsme s růstem HDP na čtyřech až pěti procentech a jsme dýchaviční, všichni se potí a říkají, že už to dál nejde. Takže je evidentní, že růst nad pěti procenty pro Česko v tuto chvíli není dlouhodobě udržitelný a musí se zpomalit. V tom je podle mě shoda. Jen je otázka, kde je ta udržitelná rovnováha a jak rychle se k ní přibližovat.
Kromě sazeb má ale ČNB v rukávu i jiné nástroje, nejrůznější makroobezřetnostní opatření, kterými může ovlivňovat trh. Nejvíce se mluví v této souvislosti o realitách. Banky od loňského dubna mohou poskytovat hypotéky jen do 90 procent hodnoty nemovitosti. Zároveň platí i omezení pro hypotéky mezi 80 a 90 procenty, které mohou činit jen 15 procent objemu všech úvěrů poskytnutých během čtvrtletí. Dopady na hypotečním trhu jsou už vidět. Je potřeba více využívat tento nástroj?
Tady musím odpovědět obecněji: Pokud se máme posouvat k rovnovážnému stavu celé ekonomiky, případně jednotlivých trhů závislých na výši úrokové sazby, pak sáhněme nejprve právě po úrokové sazbě. Úroková sazba je přece také makroobezřetnostní nástroj. Omlouvám se za to zjednodušení, ale jestli v Česku něco funguje, tak je to řízení přes kalkulačku. Češi nereagují na velké vize, ale na počty. Pokud máme klientské sazby u korporátních úvěrů či úvěrů pro domácnosti na úrovni roku 2014, to znamená před velkým ekonomickým rozjezdem, tak to vidím právě jako ten nerovnovážný stav. Zvýšení úrokových sazeb by tedy podle mě bylo tím nejlepším signálem, abychom se vrátili k normálu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
