Když koncem března jednali politici s odboráři a zaměstnavateli o zrušení třídenní bezplatné nemocenské, žádaly firmy zavedení elektronické neschopenky. Právě tím svoji podporu pro rušení podmiňovaly. "Neschopenka se dostane k zaměstnavateli hned první den nemoci a firma získá možnost kontrolovat nemocné od nástupu na nemocenskou," řekla mluvčí Svazu průmyslu Eva Veličková. Teď se ale vláda rozhodla e-neschopenky odložit, používat se přitom měly už od ledna příštího roku.

Se spuštěním elektronické verze přitom počítá již schválený zákon. Ministerstvo práce a sociálních věcí však navrhuje současnou úpravu zrušit a nahradit ji novou verzí. Vláda ve středu návrh novely, který posouvá start elektronické neschopenky až na rok 2021, pravděpodobně podpoří.

Zrušení třídenní bezplatné nemocenské má nastupující vláda ANO a ČSSD mezi svými prioritami. Podniky se obávají, že ve chvíli, kdy budou lidé dostávat náhradu mzdy i během prvních tří dnů stonání, naroste výrazně počet krátkodobě "nemocných".

Právě elektronická neschopenka by měla podobným podvodům zabránit. Firma uvidí hned první den, že je její zaměstnanec nemocný a může k němu poslat kontrolu. Dnes čeká, dokud nedostane neschopenku na papíře.

Podniky se bojí návratu do doby před vládou Mirka Topolánka (ODS), která v roce 2008 takzvanou karenční dobu z úsporných důvodů zavedla. "Systém předtím nebyl nijak štědrý, přesto se Češi rádi hodili marod," říká ekonom CERGE-EI Filip Pertold. Podle něj si lidé vybírali lékaře, kteří neschopenky psali bez vážného důvodu.

Jak na nemocenskou

Konec krátkých absencí

◼ Neplacené první tři dny nemoci zavedla před 10 lety pravicová vláda Mirka Topolánka (ODS) jako součást úsporného balíčku. Počet neschopenek se pak mezi lety 2008 a 2009 snížil o polovinu.

◼ Výrazně také ubylo krátkodobých nemocí. Průměrná délka pracovní neschopnosti byla loni 41,3 dne.

To je o šest dnů více než v roce 2007.

Proti neplaceným prvním třem dnům nemocenské dlouhodobě protestují odboráři.

E-neschopenka pomůže

◼ Odborníci a firmy varují, že pokud by zaměstnanci opět dostávali náhradu mzdy hned od prvního dne nemoci,
hrozí nárůst neschopenek.

◼ Tím, že by se neschopenky okamžitě zveřejňovaly v elektronické podobě v přístupné databázi, by se řadě fingovaných nemocí mohlo zabránit.

Česká správa sociálního zabezpečení by například viděla, kolik každý lékař uděluje neschopenek.

Firmám by se navíc zjednodušilo úřadování.

On-line v Evropě

◼ Elektronické neschopenky fungují od začátku letošního roku v Polsku.

◼ V Litvě sice pracovníci dostávají papírovou neschopenku, údaje o jejich nemoci se ale zároveň ukládají i do elektronické databáze.

Právě tomu chtějí firmy zabránit. "Přes elektronickou evidenci může Česká správa sociálního zabezpečení získat kontrolu nad tím, kolik jednotliví lékaři vystavili neschopenek a jakým pacientům je dávají," vysvětluje Veličková. Správa sociálního zabezpečení pak může lékaře, kteří často vystavují neschopenky, prověřit.

Svaz průmyslu sice původně trval na tom, aby se třídenní takzvaná karenční doba zrušila až ve chvíli, kdy bude zavedena e-neschopenka, nyní už Veličková připouští, že je lepší počkat na systém, který bude životaschopný a plošně používaný všemi lékaři.

Úředníci z ministerstva vysvětlují přepracování již platného zákona tím, že bývalá ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), která zákon připravila, nenechala k opatření vyjádřit odborníky. Před dvěma lety obešla připomínkové řízení a e-neschopenku přidala do zákona o sociálním zabezpečení pozměňovacím návrhem.

"Záměr elektronizace v oblasti rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti je zcela nepochybně správným krokem. Je však potřebné, aby právní úprava byla prověřena cestou obvyklého procesu," tvrdí zástupci ministerstva ve své zprávě k novele.

Příčina odsunutí e-neschopenek je ale spíše v tom, že ministerstvu pro ně chybí technické řešení. Není jasné, kdo by ho měl provést a kdo dodá potřebné programové vybavení. Týká se to zejména portálu, kam by lékaři neschopenky nahrávali.

"Je krásné, že máme připravené zákony na příští rok. Nemáme ale software a ještě ani nevíme, kdo to bude zabezpečovat," uvedla v únoru ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Tehdy měla ještě 11 měsíců na přípravu portálu.

Už na konci března ale připustila, že termín nestihne a lidé budou svým zaměstnavatelům dál nosit papírové neschopenky.

Ministerstvo navíc připomíná, že se během letošního roku má schválit národní informační koncepce České republiky. Elektronizace zdravotnictví bude její součástí. Dnes lékař elektronicky komunikuje jen se sociální správou.

Související