Andrej Babiš se dnes stává podruhé českým premiérem. Jaké bylo jeho dosavadní vládnutí a co nás čeká dál? Ve vší stručnosti lze říci, že jsme zatím mohli sledovat dva základní společensko-politické pohyby: postupné odpařování smyslu pro demokratické mechanismy a plíživou privatizaci státu.

A není valná naděje, že by se tyto trendy mohly v brzké době změnit, či dokonce otočit.

Situace, kdy bezmála osm měsíců od voleb nemáme vládu s důvěrou sněmovny, přičemž premiérem je jmenován tentýž člověk, aniž by bylo jasné, zda se druhý pokus podaří, je v historii České republiky unikátní a sama o sobě z pohledu vývoje české demokracie varující. Mnohem horší ale je, že se vládnutí obcházející základní ústavní princip důvěry nepozorovaně stalo pro značnou část společnosti přijatelným, ba proměnilo se v obecně akceptovanou normu.

Babiš půl roku důsledně pracoval na tom, aby veřejnost přesvědčil, že důvěra je vlastně zbytečná. Hektickou až hysterickou aktivitou, zahrnující zasedání vlády v šest hodin ráno či manické přesuny kabinetu z kraje do kraje, se mu povedlo vyvolat ve společnosti pocit jakéhosi výjimečného stavu, kdy je nutné makat a na nějaké "zbytečnosti" typu demokratických mechanismů není čas. Pokud by existoval index celospolečenského smyslu pro pravidla demokracie, zaznamenal by za půl roku Babišovy vlády podobný sešup jako akciové indexy v roce 2008. Navíc s rizikem, že se na rozdíl od akcií už nikdy nevzpamatuje.

Tato společenská nálada Babišovi umožňuje postupně naplňovat skutečný cíl jeho vládnutí, kterým je faktická privatizace státu. Ta už nyní probíhá v několika rovinách, přičemž nejviditelnější je pokus o ovládnutí státního aparátu. Na ministerstvech, ve státních firmách (Česká pošta, SŽDC, Lesy ČR), ale i v bezpečnostních složkách (GIBS, policie, rozvědka) probíhají rozsáhlé vyhazovy, nepohodlní lidé jsou postupně nahrazováni loajálními kádry. Že se podobné záležitosti děly i v minulosti? Ano, ale nikdy nebylo možné mocenské centrum ztotožnit s jednou osobou či jedním holdingem. Zájmy byly vždy rozptýlené, takže se do jisté míry vzájemně neutralizovaly.

U personálních výměn v bezpečnostních složkách navíc není vyloučené, že skutečnou motivací Andreje Babiše je zastavit trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo, což dodává aktuální privatizaci státu takřka intimní rozměr…

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak si Babiš privatizuje stát.
  • Proč to nemalé části společnosti nevadí.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru