Konečně. Ředitel Cermatu Jiří Zíka minulý týden skončil, mnozí si oddechli. Dá se předpokládat, že předčasně, protože dvě chyby za rok se na úrovni školství opravdu příliš neprojeví. Navíc chyby v hodnocení maturitních testů – copak lze dobře hodnotit něco, co je podstatou špatné? Systém hodnocení je logicky stejně špatný, pokud jde o chyby v něm a hlavně v tom, co a jak se učí, protože právě obsah (a způsob) výuky je v testech nepřímo obsažen.

Už roky testujeme znalosti žáků na jevech, které jsou periferní, nepodstatné až zbytečné co do jejich ovládání. V češtině jde například o znalosti poznat v textu pleonasmus, hyperbolu, zeugmu atd. (a nic na tom nemění fakt, že tyto termíny jsou v zadání vysvětleny). To přece nepotřebuje kromě budoucího lingvisty (a křížovkáře) znát aktivně nikdo, dokonce ani spisovatel ne! Tedy člověk, pro nějž je jazyk takříkajíc výrobním nástrojem. Podobně nesmyslné jsou – z hlediska prosazovaného způsobu výuky, tedy nememorování, ale pochopení – úlohy typu "kolik hlásek má kořen slova X". To je spíše úloha z matematiky. Ani "X se má k Y jako A k... ?" nepatří do testů znalostí, protože jde o logiku a cit a příliš často je výsledek nejednoznačný.

Krk bývalému řediteli Zíkovi zlomila růže, ta "jež jinak zvána, voněla by stejně", jak píše Shakespeare . Nesdílím pohoršení veřejnosti a médií, že ani několik interních komisí Cermatu si chyby nevšimlo. Jsem spíše pohoršený, že se taková úloha vůbec objevila. K již uvedeným výtkám přidávám výraz "ustálené spojení" při výběru varianty. Ustálené spojení je přece něco, co je běžnější než jiné – například je výrazně častější.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se