Optimistické zprávy pro plynaře publikovalo britské výzkumné centrum Oxford Institute of Energy Studies, které analyzovalo evropský trh se zemním plynem. Spotřeba plynu dosáhla v loňském roce 548 miliard m3. Bylo to o pět procent víc než v roce 2016, kdy byl meziroční nárůst dokonce 6,5 procenta.
Podle skeptičtějších výroků Jiřího Gavora, výkonného ředitele ANDE (Asociace nezávislých dodavatelů energií), je ale dobré tlumit nadšení poukazem na fakt, že spotřeba Evropy (včetně rychle rostoucího Turecka) v roce 2017 stále ještě nedosáhla rekordních hodnot z roku 2010, kdy atakovala úroveň 600 mld. m3. "Toho se dočkáme snad už letos, protože hlavní hnací faktory, růst ekonomiky a oživení výroby elektřiny z plynu, se nadále pozitivně projevují. Pokud to ovšem nezhatí teplejší měsíce v závěru roku, plyn je stále především otopovým médiem," vysvětluje.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejňuje čtvrtletní zprávy o provozu plynárenské soustavy, v nichž se zabývá toky plynu přes naše území a spotřebou. V posledním čtvrtletí uplynulého roku klesla celková čtvrtletní spotřeba zemního plynu meziročně o 8,1 procenta a dosáhla 2684 mil. m3 (28 611 GWh). K poklesu přitom došlo v každém z měsíců.
Bylo ovšem mimořádné teplo, což je stav, který dodavatelé plynu nemilují. Průměrná teplota se od října do prosince pohybovala o 1,5 °C nad dlouhodobým teplotním normálem. Přepočtená spotřeba na teplotní podmínky dlouhodobého normálu za pomoci dlouhodobého teplotního gradientu spotřeby byla vypočtena na 2828 mil. m3 (30 143 GWh), což odpovídá meziročnímu poklesu o 3,2 procenta. Nejvyšší denní spotřeba zemního plynu v České republice byla naměřena v úterý 19. prosince při průměrné denní teplotě -3,2 °C, naopak minimální denní spotřeba byla v neděli 15. října při průměrné denní teplotě 12,5 °C.
Místo jádra a uhlí plyn?
Nejméně predikovatelné je právě počasí, zatímco oživení ekonomiky ještě trvá a i v příštích letech se předpokládá růst HDP a průmyslové výroby, což vždy táhne spotřebu plynu vzhůru. Nejvýznamnější však má být spotřeba plynu, která souvisí s výrobou elektřiny.
Naděje plynařů v celé Evropě se upírají především právě tam.
"Je jasné, že pokračující celoevropský propad výroby elektřiny z uhlí bude pokračovat, otázkou je pouze jeho rychlost," podotýká Gavor. U jádra je to už dáno na základě politických rozhodnutí, kdy většina Evropy jde jiným směrem než ČR. Do roku 2023 Evropu čeká odstavení 9,5 GW německých jaderných elektráren, které budou následovány u nás mediálně méně známým útlumem necelých 7 GW belgických jaderných elektráren. Až 50 GW uhelných elektráren pak může být odstaveno na základě přísnějších unijních emisních limitů vstupujících v platnost po roce 2020. Je zřejmé, že tento výpadek bude pokryt nejen nejrychleji rostoucími OZE, ale z části i plynovými elektrárnami.
Stále také roste počet evropských zemí, které chtějí v následujících deseti letech skončit s výrobou elektřiny z uhlí. Patří mezi ně např. Velká Británie, Portugalsko nebo Nizozemsko.
"Svým menším dílem k růstu spotřeby plynu přispěje i plyn jako palivo v dopravě, jak v Evropě, tak i v ČR. Tento segment plynárenského byznysu si u nás s úlevou oddychnul po dosažení nedávné dohody s vládou ČR, daňové zvýhodnění a další podpora vozového parku na plyn by tak měly pokračovat minimálně do roku 2025," připomíná aktuální situaci Jiří Gavor. "Opět je ale nutné k nárůstu této spotřeby přistupovat pouze s opatrným optimismem, nasycení tuzemského trhu očekávám na úrovních mezi 200-300 mil. m3/rok, velkou konkurenci bude představovat elektromobilita."
Obchodování a mravnost
K obchodování s plynem, stejně jako elektřinou je třeba mít licenci ERÚ. Podle údajů úřadu bylo na konci 1. čtvrtletí 2018 v platnosti 231 licencí pro plyn. Pro srovnání, k provozování regulované distribuce má licenci 69 subjektů, k přepravě pouze jeden (Net4Gas). Od roku 2007 je trh s plynem liberalizovaný a zákazníci si mohou volit svého dodavatele. Využívají to poměrně často, například za první čtyři měsíce roku změnili dodavatele na více než 90 tisících odběrných místech.
Nejsou už to takové hodnoty jako v letech 2011-2013, ale konkurence dává mnoho nabídek, jak na plynu ušetřit. Přirozeně se dělo, že konkurenční boj nebyl vždy veden korektně a celý proces se tím v očích veřejnosti dost problematizoval. Zejména špatné zkušenosti s podomním obchodem, případně zneužívání méně znalých zákazníků k podpisu nevýhodných smluv apod., přinesly hodně problémů.
Energetický regulační úřad představil nový Vzorový etický kodex obchodníka s elektřinou nebo plynem. Chce tak motivovat poctivé dodavatele k sestavení vlastního etického kodexu, který bude vycházet právě z tohoto vzoru. "Kdybych měl vyzdvihnout jedinou věc, potom je to apel na transparentnost, jednoduše řečeno na slušnost. Dodavatel podle kodexu slibuje, že spotřebitele nebude do ničeho tlačit, vše mu vysvětlí, dá mu čas na rozmyšlenou a v jeho jednání nebo smlouvách nenajdete skryté sankce ani jiná úskalí," popisuje důvody vzniku tohoto kodexu Vladimír Outrata, předseda Rady ERÚ.
Na ERÚ se jenom v loňském roce obrátilo s podnětem či dotazem 11 788 spotřebitelů. Mezi nejčastější původce problémů patří už tradičně podomní prodej nebo aukce, v poslední době také telefonický prodej. Nemusí jít přitom jenom o samotnou smlouvu na dodávku elektřiny nebo plynu, stejně problematické jsou i smlouvy uzavírané se zprostředkovateli. Spotřebitel jim svým podpisem dává například plnou moc k výběru dodavatele na nepřiměřeně dlouhou dobu. I po několika letech pak může čelit sankcím, když závazek nedodrží a dodavatele si vybere sám, bez zprostředkovatele. Na ERÚ se navíc obracejí často také zákazníci, kteří o tom, že dali souhlas s převodem k jinému dodavateli, vůbec nevědí.
Aktualizovaný Etický kodex obchodníka s elektřinou nebo plynem, který ERÚ vydal v loňském roce, zůstává v platnosti, společnosti se k němu mohou nadále přihlašovat. Vzorový etický kodex není jeho náhradou, ale doplněním.
