Povolenky jsou opět v kurzu

Dlouhou dobu byly ceny povolenek na vypouštění emisí oxidu uhličitého tak nízké, že již ztratily zamýšlenou motivační hodnotu. Pro podniky nebyl problém si je obstarat a náklady na ně je příliš nezatěžovaly. Pokud jich získaly zadarmo více, než potřebovaly, dovedly na nich slušně vydělávat. Přebytek povolenek na trhu stlačil jejich cenu v roce 2013 až k hranici 2,5 EUR/t CO₂.

V Evropské komisi se proto vymýšlely složité modely, jak tento vývoj zvrátit, zejména šlo o to, jak snížit jejich množství na trhu. Nyní je již reforma evropského systému emisního obchodování (EU ETS) skutečností a je jen otázkou, jaký bude mít efekt.

Co se změní

Reforma EU ETS má zajistit obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Emise skleníkových plynů se mají v roce 2030 snížit ve srovnání s hodnotami v roce 1990 o 40 % a obchodování s povolenkami je jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak toho dosáhnout.

Novelizovanou směrnici o ETS schválil Evropský parlament v únoru a byla zveřejněna 19. března. Stanovuje nová pravidla 4. obchodovacího období, které bude probíhat v letech 2021-2028. Systém má méně podléhat nestabilitám trhu a splňovat záměry, které při jeho vytvoření EU měla. Tím nejdůležitějším je zajištění trvalého růstu ceny povolenky a stanovení ceny uhlíku tak, aby se jeho vypouštění provozovatelům nadále nevyplácelo.

Konečné znění směrnice prošlo mnoha diskusemi, jedním z důležitých bodů vyjednávání byl tzv. modernizační fond, který má v těch chudších zemích EU podpořit modernizaci energetických systémů a zvyšování energetické účinnosti.

Největší kontroverze budilo téma podpory evropských uhelných elektráren, kdy Evropský parlament trval na podmínce financování fosilních zdrojů v podobě emisního limitu 450 g ekvivalentu CO₂ na vyprodukovanou kWh elektrické energie. Tento limit by vyřadil veškeré uhelné elektrárny. Dále šlo také o dodatečnou ochranu energeticky náročných odvětví, jako jsou cementárny, ocelárny nebo ropný průmysl. Povolenky zdarma měly získávat jen do roku 2020. Z obav, že tato odvětví se budou přemisťovat za hranice EU, což by globálně snížení emisí nezajistilo a EU by na ně přitom ztratila vliv, zatím volná alokace povolenek pro ně zůstává v platnosti.

Podle této směrnice přitvrzují například procenta, o která musí být každý rok množství emisí snižováno. Zavádí nové fondy pro financování nízkouhlíkových projektů. Ale ani nadále nebude zahrnovat mimounijní emise z letectví a lodní dopravy. Sektorů, kterých se týká, bude o dost méně (až o dvě třetiny), nebude to však mít velký vliv, protože ty největší zůstanou. Poklesne množství povolenek, které podniky dostávaly přiděleno dosud bezplatně. Na třicet procent v roce 2026 a do roku 2030 by to neměly být žádné. Výjimku tvoří zdroje dodávající teplo do soustav centrálního zásobování teplem.

Pro bezplatnou alokaci budou rovněž platit nové referenční hodnoty (benchmarks), které určují množství volně alokovaných povolenek. Budou se pak každoročně snižovat.

Stanovisko ČR

Na postoj České republiky k reformě systému EU ETS jsme se zeptali Jana Tůmy, vedoucího oddělení obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí (MŽP).

"ČR je s konečnou podobou revize směrnice o EU ETS spokojena a podpořila ji. Samozřejmě jde často o rámcová nastavení mechanismů budoucího fungování EU ETS a mnoho pravidel a postupů se bude rozpracovávat ještě v navazující legislativě a dalších předpisech, z nichž některé budou v rukách členských států," říká Tůma. "Hovořit o dalších změnách, když revize směrnice o EU ETS ještě ani nebyla implementována, je podle nás předčasné."

Pokud jde o bezplatnou alokaci povolenek, Jan Tůma je přesvědčen, že "zde se podařilo především zajistit, že sektorům, resp. podnikům, které jsou ohrožené tzv. únikem uhlíku, bude nadále možno alokovat až 100 % povolenek zdarma, aniž by se jim tato alokace hromadně snižovala tzv. mezisektorovým korekčním faktorem, k jehož použití by podle dostupných analýz nemělo vůbec dojít".

Revidovaná směrnice nabízí také rozšířenou podporu projektům a investicím v energetice a průmyslu. Energetický sektor se bude moci modernizovat díky bezplatné alokaci povolenek na výrobu elektřiny a díky Modernizačnímu fondu, kde má ČR svůj podíl.

Potřeba, nebo spekulace?

Prvním efektem, který lze reformě přisoudit, je až příliš rychlá změna hodnoty povolenek. Jen od začátku letošního roku se zvýšila téměř o 70 procent. Jedna povolenka se prodávala v závěru března za 12-13 eur. Když se podíváme do minulosti, tolik stály naposledy v létě 2011, pak již šly ceny jen dolů.

"Příčin je zřejmě více a jejich význam lze těžko oddělit a hodnotit," vysvětluje Tůma. "Za prvé spolu s hospodářským oživením rostou emise a tím i poptávka po povolenkách. Dále se blíží termín pro vyřazení povolenek za emise v roce 2017 a některé podniky nakupují chybějící povolenky. Trh může také reagovat na legislativní změny v EU ETS, které mají systém posílit (např. rezerva tržní stability), jakož i na prohlášení některých evropských politiků, že je potřeba ambici EU ETS ještě navýšit. V neposlední řadě hrají svou roli i spekulativní nákupy povolenek."

Analytici rovněž uvažují o možnosti, že zvyšování cen souvisí se spekulacemi na trhu.

Rezerva tržní stability

Vzniká jakási centrální banka pro povolenky, kterou je MSR (rezerva tržní stability - Market stability reserve). Hlavním cílem je zvyšovat jejich cenu. Podle EK by se měla ve 4. obchodovacím období pohybovat kolem 25 eur.

Původně se mělo stahovat 12 % přebytkových povolenek do MSR, ale bude to dvojnásobek vždy na pětileté období. Tím přebytek povolenek na trhu postupně zmizí. MSR bude mít ovšem také možnost uvolňovat určité množství povolenek na trh při zvýšené poptávce. V roce 2023 by tato rezerva měla obsahovat povolenky v objemu až 2,5 miliardy tun. Dalším pravidlem bude, že pokud MSR obsáhne větší množství povolenek, než jich bude zobchodováno prostřednictvím aukcí v předchozím roce, pak se z tohoto rozdílu polovina odebere, bude zrušena.

Na bezplatnou alokaci povolenek pro průmysl a na výrobu tepla nebude mít spuštění MSR přímý vliv, protože MSR stahuje při výrazném přebytku z trhu pouze povolenky určené k aukci. "Je však jisté, že MSR bude mít vliv na růst ceny povolenky a provozovatelé zařízení budou mít vyšší motivaci snižovat své emise," uzavírá Jan Tůma.