Rozdělování evropských dotací mezi potravinářské firmy probíhá v režii lidí spojených s jejich profesní komorou. O tom, kdo dosáhne na peníze na inovace z Programu rozvoje venkova, určeného původně pro malé a střední podniky, neprůhledně rozhoduje hodnotitelská komise. Během posledních tří let rozdělila tři miliardy korun. Manipulace s dotacemi minulý týden popsaly Hospodářské noviny. A Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nyní potvrdil, že celý systém je netransparentní a diskriminační.

"Nastavené podmínky vykazují řadu zásadních nedostatků. Ministerstvo zemědělství zaměřilo podporu především na velké zpracovatelské podniky, které místo výdajů na vědu a výzkum vynakládají prostředky na pořízení strojů a technologií. K podpoře malých a středních podniků nedochází," uvádí NKÚ v kontrolním nálezu. HN ho získaly ještě před jeho zveřejněním plánovaným na pondělí. Kontroloři prověřovali, zda se veřejné prostředky vynakládají účelně a hospodárně. A jestli se vybírají projekty, do nichž se zapojily také výzkumné instituce.

Úspěšné byly velké potravinářské firmy, některé opakovaně. Jak vyčíslil NKÚ, 70 procent schválených žadatelů byly velké podniky. Čtyři firmy Agrofertu, který premiér Andrej Babiš převedl do svěřenských fondů, takto během tří let získaly 614 milionů korun. Vyplývá to z přehledů Státního zemědělského intervenčního fondu, který dotace vyplácí. Skupina Hamé, vlastněná norskou Orklou, získala 274 milionů, uskupení Agro Měřín podnikatele Gabriela Večeři 248 mi­lionů, Interlacto Oldřicha Gojiše 243 milionů a Madeta Milana Teplého 225 milionů. Teplý je viceprezidentem komory, Gojiš je v představenstvu, kde má svého zástupce rovněž Hamé a několik zástupců je z Agrofertu.

3 miliardy

Hodnotitelská komise rozdělila v posledních třech letech z Programu rozvoje venkova tři miliardy korun. Většinou skončily u velkých firem.

Definitivní rozhodnutí o projektech je v rukou hodnotitelské komise. "Pravidla pro její činnost nezaručují transparentnost. Není možné zjistit, jaká byla jednotlivá bodová hodnocení. Není také dostatečná auditní stopa, aby se rozhodnutí komise dalo přezkoumat," vytýká NKÚ. Úřad rovněž kritizuje postup, kdy o odvolání žadatelů rozhoduje stejná hodnotitelská komise, která předtím projekt zamítla. Ani v jednom případě odvolání nevyhověla.

Členové komise jsou provázaní s Potravinářskou komorou. Ta vylobbovala, aby miliardy z venkovského programu, který má sloužit k podpoře malých a středních podniků, zamířily převážně do velkých mlékáren a masokombinátů. Dotace pak firmám, které jsou zpravidla členy komory, zařizuje poradenská společnost Foodservis. Za ní opět stojí Potravinářská komora. O jejím šéfovi Miroslavu Tomanovi se spekuluje, že má usednout v příští vládě do křesla ministra zemědělství.

"O tom, že je Foodservis spojený s Potravinářskou komorou, jsem nevěděl. Její zástupce v hodnotitelské komisi by to měl vysvětlit," říká exministr Marian Jurečka (KDU-ČSL), za jehož působení dotační pravidla vznikla. Osobně také jmenoval členy výběrové komise. "Jejich nominace byla po dohodě s pracovníky ministerstva, Potravinářské komory i Vysoké školy chemicko-technologické," uvedl. Právě tato škola má v komisi tři zástupce a zdaleka nejvíc ze všech výzkumných pracovišť se podílí na projektech. VŠCHT a společnost Milcom, jejíž součástí je Výzkumný ústav mlékárenský, se podle NKÚ angažovaly u tří čtvrtin projektů.

Kontroloři ovšem zjistili, že částky vynakládané na vědu a výzkum jsou zanedbatelné: "Téměř veškeré výdaje jdou na nákup strojů, technologií a stavební úpravy."

Jurečka však říká, že dotace potravinářům jsou v souladu s ministerskou strategií: "Vyvážíme suroviny. Cílem je, aby se víc masa a mléka zpracovalo doma. Proto chceme výrazně podporovat investice do zpracovatelského průmyslu."

Podle kontrolorů jsou ale žadatelé o tyto dotace zvýhodněni proti uchazečům o jiné tituly. "Nastavení pravidel je výrazně příznivější pro zpracovatele než pro zemědělce," vyhodnotil NKÚ. Česko přitom mohlo evropské dotace z této "škatulky" programu pro venkov využít i jinak než na nové linky do velkých fabrik. Stát se potýká s dopady sucha a evropské peníze mohl využít například na podporu investic k lepšímu hospodaření s vodou.

Související