Spojené státy americké a Evropská unie mají všechny důvody pro to, aby v dnešní době držely pospolu. Jejich politická, vojenská, ekonomická i technologická váha ve světě relativně klesají, i když v každé ze zmíněných oblastí jinou rychlostí a jiným způsobem. Naopak roste vliv Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik. A Rusko se snaží získat zpět své pozice z dob Sovětského svazu.

Jenže už dříve skřípající spolupráce mezi Washingtonem a evropskými demokraciemi se ještě zhoršila kvůli nepředvídatelnosti prezidenta Donalda Trumpa i kvůli neschopnosti Evropanů sjednotit své postoje v základních otázkách. Na obou stranách Atlantiku čím dál víc vládne populismus a krátkozrakost.

Před rokem se zdálo, že demontáž euroatlantických vztahů bude nejrychleji probíhat v rovině bezpečnosti, ale tehdejším členům americké administrativy se nějak podařilo přesvědčit Donalda Trumpa, že by na svém prvním summitu NATO neměl evropské spojence hned poslat do háje.

Další na řadě je volný obchod: tady se Trump, jenž od loňska vyměnil většinu členů vlády považovaných v euroatlantickém rozměru za "rozumné", rozhodl hrát hru na americké zájmy bez ohledu na spojence i sousedy − tedy ty teoreticky nejbližší země, s nimiž by Amerika měla naopak co nejvíce kroků na mezinárodní scéně slaďovat.

Zvýšení cel na dovoz oceli a hliníku je jen první krok. Experti očekávají, že nyní se Trump rétoricky pustí do evropských automobilek. A potom zvýšení cel na dovoz evropských vozů do USA z dnešních 2,5 na 25 procent rozbije to, co několik generací pracně budovalo: pocit sounáležitosti Evropy a Ameriky.

Pro Evropu by to nutně nemusela být špatná zpráva, protože − čistě teoreticky − by to neustále se hašteřící spolek osmadvaceti členských států EU s přidruženými partnery jako Norsko či Švýcarsko mohlo donutit ke strategičtějšímu přemýšlení o společné budoucnosti. Nic tak nesjednocuje jako společný nepřítel. Když ho někteří západní partneři odmítají vidět v Rusku, tak by takto mohl zafungovat vrtkavě se rozhodující Donald Trump. Evropa dostala šanci, které si možná není plně vědoma.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru