Země, které obchodují s USA, rozladilo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit od 1. června pětadvacetiprocentní clo na dovoz oceli a desetiprocentní na hliník. Evropská unie, Kanada i Mexiko chystají, nebo už schválily odvetná opatření, která postihnou americký vývoz zemědělských produktů a potravin. Zároveň ale z těchto zemí zaznívají výzvy k trpělivému jednání a urovnání nebezpečného konfliktu.

Už během předvolební kampaně v roce 2016 Trump Američanům slíbil, že bude důsledně chránit jejich pracovní místa a výdělky před zahraniční konkurencí. Na trh v USA dodávají evropské, asijské i jihoamerické firmy velké množství levného zboží.

Jako prezident teď Trump poukazuje na to, že jeho povinností je dbát o bezpečnost země. Právě tím zdůvodnil zavedení ocelářských cel. Evropská komise se už v pátek obrátila se stížností na Světovou obchodní organizaci (WTO), domnívá se, že byla porušena pravidla volného obchodu.

Z americké strany mohou ještě následovat cla na dovoz aut. To by mělo na Evropu výrazně horší dopad než ocelářská cla. "Svoji obchodní politiku budu prosazovat do té doby, dokud se budou New Yorkem prohánět německé mercedesy," prohlásil Trump podle časopisu Wirtschaftswoche během setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Obchod USA s Evropskou unií



Bariéry Bílého domu

Donald Trump není první americký prezident, který schválil omezení dovozu. Už Ronald Reagan v 80. letech přiměl Japonsko, aby "dobrovolně" omezilo o sedm procent vývoz svých aut do Spojených států. Toto opatření skončilo v roce 1985.

Bushova cla na ocel

Prezident George W. Bush v březnu 2002 zavedl dočasná až třicetiprocentní cla na dovoz oceli. Výjimku dostali členové severoamerické obchodní zóny NAFTA. Evropská unie hrozila odvetou a do sporu se vložila Světová obchodní organizace. Bílý dům dovozní bariéry v prosinci 2003 zrušil. Původně měly platit do konce roku 2005.

Pokud Spojené státy zavedou pětadvacetiprocentní clo na dovoz aut (teď je 2,5 procenta), dopadne to těžce především na Kanadu a Mexiko, s nimiž mají uzavřenu Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA). Na uvedené země připadají více než dvě pětiny hodnoty automobilového dovozu do USA. Trump si předsevzal, že dohodu zreviduje, aby odpovídala jeho představám o ochraně domácího trhu. Jednání o "NAFTA 2" se ale zadrhlo, Američané po partnerech požadují omezení vývozu v rozsahu, který je pro Kanadu i Mexiko nepřijatelný.

Mexiko, jehož vývoz směřuje téměř z 80 procent do USA, oznámilo, že s okamžitou platností zavádí pětadvacetiprocentní clo na dovoz americké oceli, vepřového masa, ovoce a sýra. Jeho vláda považuje krok USA za nepřiměřený, současně ale zdůrazňuje, že je připravena s Američany jednat.

"Rozhodnutí USA je pro nás naprosto nepřijatelné," prohlásil kanadský premiér Justin Trudeau. Jak sdělil, Spojené státy mají v ocelářském obchodu s Kanadou přebytek kolem dvou miliard dolarů ročně. "Žádná země nekupuje tolik americké oceli jako Kanada. Zhruba polovinu jejího vývozu," podotkl kanadský premiér.

Japonsko vyslovilo ústy ministra hospodářství, obchodu a průmyslu Hirošigeho Seka nad americkým krokem "hluboké politování". Volný obchod, jenž se řídí pravidly WTO, je podle něj vážně ohrožen. Tokio zatím žádná odvetná opatření neoznámilo. Přijde‑li však Bílý dům se cly na dovoz aut, lze japonskou odvetu s jistotou očekávat.

Čína pohrozila, že pokud Američané cla neodvolají, mohou zapomenout na dohodu o zvýšených čínských nákupech v USA. Spojené státy loni vykázaly v obchodu s Čínou schodek 375 miliard dolarů. Požadují uzavření dlouhodobých kontraktů, jež by USA umožnily vyvážet do Číny například více sójových bobů, hovězího a drůbežího masa, ale také ropy.

O víkendu o tom jednal v Pekingu americký ministr obchodu Wilbur Ross. "Dohoda musí být založena na tom, že obě strany směřují ke stejnému cíli a nezahajují proti sobě obchodní války," píše se v prohlášení čínské strany, které vydala státní tisková agentura Sin‑chua.

Související