Ukrajinku Ilnaru Dudašovou přivedl do Česka před jedenácti lety nedostatek peněz. Přerušila studium matematiky a známí jí dohodili práci v Brně. "Nejdřív jsem prodávala cvrčky a hlodavce jako potravu pro zvířata. Pak jsem se dostala do závodní jídelny, za 40 korun na hodinu," vzpomíná mladá žena.

Cizinců, kteří přicházejí do Česka za prací, stále přibývá. Ministr zemědělství Jiří Milek navíc před dvěma týdny prohlásil, že kvůli kůrovcové kalamitě by měly co nejdříve dorazit další čtyři tisíce zahraničních dělníků. Bez nich se prý pohromu nepodaří zastavit. Poprvé tak z oficiálních míst zaznělo, že bez zahraničních dělníků se země neobejde.

Jenže lidé kriticky chybí nejen v lesích, ale i ve výrobních podnicích, v obchodech, v restauracích. "Bez gastarbeiterů si už dnes českou ekonomiku nelze představit. Tisíce společností by bez nich měly velký problém vyrobit a dodat, přišly by o zákazníky. Ještě by se prohloubil problém, který už tu je nyní," tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

74 procent

z cizinců zaměstnaných v Česku tvoří lidé ze zemí Evropské unie.

267 107 volných míst

evidovaly letos v dubnu české úřady práce. Nabídka tak poprvé v historii překonala počet nezaměstnaných, kterých bylo 242 798.

České podniky už dnes podle něho nabízejí téměř tři sta tisíc volných míst, další stovky tisíc jsou obsazené jen díky zahraničním pracovníkům.

Z českého trhu práce, který je zcela vyčerpaný, podle Špicara úplně zmizely některé profese. "Najít třeba nástrojáře už není možné, všichni jsou zaměstnaní," řekl.

Nedostatek pracovníků má podle některých expertů dokonce za následek pomalejší ekonomický růst země.

"Sice máme konjunkturu, nejsme však schopni maximalizovat naše přínosy z ní," míní Špicar.

Pokud by se nepodařilo včas přivést dostatek pracovníků ze zahraničí, hrozí podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera i pokles hrubého domácího produktu. "O kolik procentních bodů, je těžké spekulovat, ale bez cizinců by se česká ekonomika skutečně propadla."

V Česku přitom nyní pracuje na zaměstnanecký poměr zhruba o 100 tisíc cizinců více než před krizí v době konjunktury. Zatímco na konci roku 2016 mělo v České republice zaměstnání podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 383 tisíc lidí ze zahraničí, v roce 2008 to bylo 285 tisíc.

Tři čtvrtiny z nich pocházely předloni ze zemí EU, druhou největší skupinu tvoří pracovníci z Ukrajiny.

Ve velkém zaměstnává zahraniční pracovníky například Škoda Auto, kde vedle Čechů pracuje zhruba dva tisíce lidí z více než 40 zemí světa. Bez pracantů z ciziny se neobejde ani pardubická továrna výrobce počítačových komponentů Foxconn nebo česká pobočka největšího internetového obchodu na světě Amazon. Celkový počet cizinců v Česku vloni poprvé překročil půl milionu.

Příchod pracovníků ze zahraničí však nemusí být jediný recept. "Nevyužíváme dobře všechny lidi, které máme, a proto hledáme jiné cesty," míní analytik trhu práce Tomáš Dombrovský. Pro firmy podle něj může být jednodušší najmout lidi z Ukrajiny či Mongolska než nabídnout matkám na rodičovské takové podmínky, aby se jim vyplatilo vrátit dříve do práce.

Ani podle Špicara není dovážení cizinců pro českou ekonomiku dlouhodobým řešením. "Tím je automatizace, robotizace, digitalizace. Některé firmy už s tím začínají," řekl.

Proti dovozu cizinců jsou navíc dlouhodobě odbory.

"Je to jen snaha zakonzervovat levnou práci. Tvrzení, že je nedostatek pracovní síly, není úplně pravdivé. Úroveň mezd, kterou někteří zaměstnavatelé nabízejí, je na hranici živoření, a ne slušné mzdy za náročnou práci," uvedl před časem předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula.

Související

Kdo se přihlásí nyní, začne pracovat na podzim

Zatím však přivedení zahraničního pracovníka zůstává pro mnohé podniky první volbou. I přesto, že ze zemí mimo EU naráží na zdlouhavé byrokratické řízení, kdy si mezi sebou žádosti předává několik českých i zahraničních úřadů a ministerstev. Pouze krátkodobé vízum na devadesát dní jsou úřady schopny vydat do týdne.

Lidé z Ukrajiny sice mohou žádat o pobyt na dva roky s možností prodloužení v rámci takzvaného režimu Ukrajina, i tak ale celá procedura trvá zhruba půl roku. Když se zájemce o práci v Česku nyní přihlásí do programu, který od letošního ledna poskytuje 20 tisíc pracovních víz, rozhodnutí získá nejdříve v říjnu nebo v listopadu. Nejprve si musí najít český podnik, který by jej zaměstnal.

Například přes Hospodářskou komoru nebo Svaz průmyslu a dopravy firma pošle žádost na ministerstvo zahraničí, které sestavuje pořadník. Ten poté putuje na konzulát ve Lvově, který zájemce zhruba za dva a půl měsíce pozve k osobnímu jednání. Žádost pokračuje na české ministerstvo vnitra, které během 60 dnů rozhodne. Až poté může začít v Česku pracovat.

Tento systém je často kritizován. "Ukrajina ani jiné země mimo EU nemají elektronický objednávací systém, není tak možné zjistit, kdy se na vás dostane řada. Objevují se podezření z korupce," popisuje Magda Faltová, šéfka Sdružení pro integraci a migraci.

V článku se dále dozvíte

  • Do Česka přijíždí stále více lidí pracovat načerno.
  • Na Ukrajince spoléhají také české nemocnice.
  • Cizinci v Česku ale velmi často čelí diskriminaci. Většina z nich se také proto poté, co vydělají peníze, vrátí domů.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.