Potřebujeme lesníky, pečovatelky, sestry, lékaře, zaměstnance ve službách, dělníky… Jen průmysl poptává na tři sta tisíc zaměstnanců, kteří v Česku kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti nejsou k mání. Řešením je prý dovoz pracovní síly ze zahraničí, především z "kulturně blízkých destinací" − Ukrajiny, Rumunska, Srbska a dalších zemí mimo Evropskou unii. Průmyslníkům lze rozumět. Dokonce mají i odpověď, co s nimi, když přijde krize, která na přelomu let 2013 a 2014 zvýšila počet nezaměstnaných ze současných 280 tisíc na z dnešního pohledu neuvěřitelných 630 tisíc lidí. V takové situaci prý zahraniční pracovníci odjedou domů. Prostě se přesunou sem, pak se odsunou tam a problém bude vyřešen.

Celá diskuse o potřebě zahraničních dělníků, bez nichž se česká ekonomika neobejde už nyní, se vede v číslech a datech. Je výhradně technicistní, jako by šlo o nákup strojů, jen s tím rozdílem, že místo technického návodu potřebují zahraniční pracovníci pracovní víza. Což je vlastně také technická překážka, která se dá při dobré vůli politiků jednoduše překonat. Nikde v této debatě nezaznívá, že jde o lidi, kteří se po osmi- či dvanáctihodinových směnách nepostaví do kouta v režimu stand by, ale kteří chtějí také normálně žít, nebo aspoň žít takovým způsobem, který se co nejvíc podobá "normálu".

Jak to vypadá, naznačují historky z měst, kde jsou velké průmyslové podniky. "Všude se potulují, v ruce mají flašku, klidně i za bílého dne a pak dělají bordel… Když mají možnost, vyráží do klubů, kde obtěžují české holky a perou se s českými kluky… Osm hodin pracují, osm spí a zbytek mají volno. Prostě nevědí, co dělat," to jsou nejčastější stesky obyvatel obcí, na jejichž okrajích vyrostly průmyslové zóny. Právě ty nasávají zaměstnance z celého světa, většinou právě z oněch "kulturně blízkých" destinací, o nichž politici tak rádi mluví a jedním dechem dodávají, že sem žádné nepřátelské cizince − rozuměj uprchlíky muslimského vyznání − nepustí. Soudě ale podle reakcí lidí z okolí těchto zón by měl mít stát závoru pro všechny.

Ve skutečnosti má asi pravdu policie, která tvrdí, že se kriminalita nijak nezvýšila. Ostatně když se podíváte na nejčastější stesky, co z toho je doopravdy trestné: Potulování se s flaškou? Slovní obtěžování dívek? Veřejné projevy nudy? Zdá se, že potřebujeme nové zákony, které vymýtí cokoliv, co by se "slušného občana" mohlo jakýmkoliv způsobem dotknout. Takže bychom mohli přidat zírání na kolemjdoucí, chození po chodníku, zábor místa na lavičkách a vlastně cokoliv.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Zaměstnavatelé se tváří, že to, co se děje za branami továrny, není jejich věc.
  • Dovoz zahraničních pracovníků se nemůže omezovat jen na čísla a víza.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru