Poslanci se ve čtvrtek k debatě o údajné výrobě a testování jedu novičok v Česku a souvisejících výrocích prezidenta Miloše Zemana vůbec nedostali. Do elektronického hlasovacího zařízení se jich neregistroval dostatečný počet, a sněmovna tak nebyla schopna hlasovat.

Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) proto jednání přerušil "na neurčito", do dohody předsedů poslaneckých klubů. Pokračuje řádná sněmovní schůze. Lidovci navrhli, aby se o novičoku debatovalo na ní, sněmovna to ale odmítla. Pro návrh nehlasovali poslanci ANO, SPD, ČSSD a KSČM.

Blok ke změnám programu schůze využili řečníci s přednostním právem k přednášení svých postojů k případu. Posloužil tedy podobně, jako by se odehrávala debata o návrhu programu mimořádné schůze k novičoku.

Do elektronického hlasovacího systému byly ráno přihlášeny nejvýše čtyři desítky poslanců, jejich počet kolísal. V případě, že začal růst, se jiní poslanci zřejmě opět odhlašovali. Opticky však bylo v jednacím sále členů dolní komory více. Je pravděpodobné, že odpůrci debaty o novičoku nebyli do systému přihlášeni záměrně, aby se nemohla uskutečnit. K tomu, aby byla sněmovna usnášeníschopná, musí být do systému přihlášeno nejméně 67 poslanců.

"Přestože opticky v sále byly minimálně dvě třetiny poslanců, tak přihlášeno bylo velmi málo. A tím pádem Poslanecká sněmovna neměla kvorum k tomu, aby mohla jednat. Ale jak říkám: nebylo to tím, že by nebyli přítomni poslanci, ale tím, že se nepřihlásili," řekl předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Předpokládá, že všichni poslanci, kteří požádali o svolání mimořádné schůze k případu novičok a v sálu se nacházeli, přihlášeni byli.

Schůzi k novičoku vyvolala skupina 55 poslanců z klubů TOP 09, ODS, pirátů, STAN a KDU-ČSL. Reagovala na vyřazení obdobného bodu z návrhu programu řádné schůze hlasy KSČM, hnutí ANO a SPD. Frakce, které svolání schůze podnítily, mají celkem 70 členů. Usnášeníschopnost dolní komory by tak mohly zajistit. O čtvrtcích, kdy jsou na programu zejména pravidelné interpelace na členy vlády, se ale obvykle poměrně značný počet vládních i opozičních poslanců omlouvá.

"ANO, SPD a KSČM přistoupily k bezprecedentní obstrukci, když neumožnily schůzi sněmovny k novičoku," řekl poslanec Vít Rakušan (STAN). Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek označil postup nepřihlášených poslanců za hrůzu z pravdy. Bartošek mluvil o strachu poslanců z prezidenta Miloše Zemana.

Podle Rakušana přistoupila "koalice ANO, SPD a KSČM, podporovaná dnes sociálními demokraty" k obstrukcím, které nemají obdoby. "Je skutečně neuvěřitelné, co se v této Poslanecké sněmovně v režii hnutí ANO děje na objednávku Pražského hradu, kdy se prostě řekne z Pražského hradu, že o novičoku se diskutovat nemá, protože to je někomu nepříjemné," řekl Rakušan.

Zdůraznil, že úkolem sněmovny je právě diskutovat. Neočekává, že by se šéfové klubů dohodli na novém termínu, protože ANO, SPD a KSČM podle něj takovou dohodu nechtějí.

"Poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD nasadili nový a bezprecedentní chvat - nepřihlásili svou přítomnost, tudíž nebyla sněmovna usnášeníschopná a schůze byla přerušena na neurčito, tj. navždy. Hrůza z pravdy zjevně probouzí mimořádnou kreativitu," reagoval na Twitteru Kalousek.

Ve sněmovně Kalousek prohlásil, že Zemanovy výroky byly vzkazem do Kremlu, jak za něj bojuje. Poukázal na to, že je využila ruská propaganda. Sněmovna je podle Kalouska tou správnou autoritou, aby uvedla záležitost na pravou míru.

Bartošek připomněl, že v jednacím sálu bylo dost poslanců, mnoho z nich se ale nepřihlásilo. Zablokování schůze proto označil za cílený bojkot, žádné kuloární informace o tom, že se chystá, předem neměl.

"Vnímám to jako projev zbabělosti, strachu z prezidenta, protože tento bod je naprosto klíčový, co se týká reputace České republiky a poškození jména České republiky v zahraničí," řekl k tomu, že se schůze neuskutečnila. V předchozích funkčních obdobích podle něj koalice umožňovala diskusi, i když nakonec hlasovala proti opozičním návrhům. Znemožnění diskuse označil Bartošek za negentlemanské.

Místopředseda klubu ODS Marek Benda pokládá za legitimní, že existují poslanci, kteří přijdou do práce a do elektronického systému se nepřihlásí. "Postup předsedajícího, který po šesti minutách přeruší schůzi, aniž by se pokusil svolat jednání o dalším postupu, už za úplně legitimní nepočítám," řekl.

Vondráček se bránil slovy, že postupoval standardně. "Jestli se nesejdete v potřebném počtu, předsedající nemůže nic jiného dělat," vzkázal klubům, z nichž vzešel podnět ke svolání schůze k novičoku.

Debatu o jedu rozvířil Zeman, když prohlásil, že podle zprávy, kterou mu dodali vojenští zpravodajci, se novičok v Česku v malém množství vyráběl a testoval. Látkou typu novičok byl v březnu ve Velké Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal. Británie za viníka útoku označila Rusko, které následně uvedlo, že jed mohl pocházet i z Česka.

Zemanova slova o výrobě novičoku v České republice popřeli vládní činitelé i sněmovní a senátní výbory. Sněmovní komise pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství uvedla, že se uskutečnila pouze laboratorní mikrosyntéza pro výzkumné a ochranné účely, která není podle mezinárodní úmluvy považována za výrobu. Komise vyzvala Zemana, aby "zachovával utajovaný režim zpravodajských informací".