Poprvé se potkali v 90. letech na bostonské Northeastern University. Současný ředitel Ústavu analytické chemie Akademie věd ČR František Foret tam vyučoval doktoranda Marka Minárika, který později v Praze založil se svou sestrou Lucií biotechnologickou společnost Genomac. Už tehdy přemýšleli nad tím, jak se svými možnostmi společně pomoct léčbě rakoviny.

"Odjížděl jsem do Ameriky v době, kdy začínal projekt čtení lidského genomu. V 90. letech neměl nikdo tušení, jestli se to podaří," vypráví Foret. Po návratu ze Spojených států našel Minárik právě v testování pomocí DNA příležitost pro byznys. Foretovi bylo onkologické téma blízké díky jeho ženě, primářce z Masarykova onkologického ústavu v Brně. Foret se s Minárikem setkal znovu před pár lety a jejich práce nyní přinesla výsledek.

Vyvinuli nový přístroj, který umí rozpoznat v krvi pacienta specifické známky nádorových onemocnění − genové mutace. Zatím mají prototyp. Oproti konkurenčním modelům je jeho předností větší citlivost, jednoduché používání a nová diagnostická metoda, kterou vědci vytvořili. Mohou sledovat léčbu pacienta v laboratoři daleko častěji než doposud.

12 milionů

korun dala Technologická agentura ČR na vývoj přístroje na diagnostiku rakoviny.

Výroba přístroje je prý navíc levnější než u stávajících zařízení. Vyjde asi na dvě stě tisíc korun, tím pádem může ušetřit náklady na vyšetření, tvrdí vědci.

Doposud byli pacienti, kteří už prodělali nádorové onemocnění, sledováni pouze zobrazovacími technikami typu rentgenů, mamografie, počítačové tomografie a také v laboratoři. S použitím nové metody zkoumající genovou mutaci se může daleko lépe zachytit postupující nádorové bujení.

Zatím jsou ale tato vyšetření drahá a provádí se ve specializovaných centrech, většinou v zahraničí. V síti zdravotnických zařízení podle Foreta podobně jednoduché zařízení chybí. Právě to bylo hlavním důvodem, proč se do vývoje Minárik s Foretem pustili.

Přístroj, který vypadá jako větší krabička, "neřekne", jestli v budoucnu někdo onemocní rakovinou. Pomocí DNA ale určí, zda se v těle nemocného pacienta fragmenty rakovinných buněk stále toulají, a včasně zachytí nová nádorová ložiska nebo metastázy. Může se tak snadněji sledovat, jak léčba zabrala, vysvětluje Minárik. Nejvhodnější je ho používat s novým typem vyšetření, kterému se říká tekutá biopsie.

"Když máte v těle nádor, tak se z něj dříve nebo později začnou uvolňovat různé fragmenty, buňky a kusy DNA s nádorovými mutacemi. Ty se dostanou do krevního oběhu. Když se tak stane, tak my máme možnost tyto fragmenty zdetekovat. Není to ale jednoduché, protože jich je málo. Je to jako hledat jehlu v kupce sena," popisuje Minárik, šéf prvního soukromého výzkumného centra v oblasti aplikované genomiky, genetiky a DNA analýz v ČR.

Právě tekutá biopsie se v posledních pěti letech pomalu dostává do klinické praxe. Dokáže izolovat nádorovou DNA z krve a dát tak lékařům podrobné informace o typu nádoru. Vhodná je například pro pacienty s nádory plic, tlustého střeva nebo prsu. "Tekutá biopsie pro pacienta znamená, že se mu odebere krev, což je neskonale příjemnější než jehlou odebírat vzorek tkáně z nádoru," říká Minárik.

Aby vědci zjistili, jak přístroj funguje, museli nasbírat vzorky nádorové tkáně a krve pacientů s karcinomem ve čtvrtém stadiu. Ty poskytla špičková klinická pracoviště, jako třeba Chirurgická klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Motole či Ústřední vojenská nemocnice a Thomayerova nemocnice v Praze. Technologická agentura sponzorovala vývoj v uplynulých pěti letech 12 miliony korun.

Po operaci nebo chemoterapii je potřeba onkologického pacienta sledovat minimálně několik měsíců či spíše let. Podle Minárika záleží na tom, jak citlivá metoda se při diagnostice používá. Čím je lepší, tím více zachytí náznaků, že se pacientovi rakovina vrací.

"S naším přístrojem tak sledujeme efekt léčby. Jsme schopni zjistit, zda nádor ustoupil, nebo zcela vymizel. Pro pacienta a lékaře je to velmi důležitá zpráva, jak zvolená léčebná terapie zabrala," zdůraznil Minárik. Na metodu fungování přístroje už podali patentovou přihlášku. Tato technika se podle Foreta vyvíjí rychle a podobných přístrojů bude řada.

Lidé občas vědcům do laboratoře Genomacu volají a chtějí vědět, jestli ranou formu rakoviny nemají. "Nikdo na světě spolehlivou technologii, která by toto uměla odhalit, zatím nemá. Ani náš přístroj není možné použít pro screening," zdůrazňuje Minárik. V současnosti Genomac jedná s onkologickými centry ohledně toho, aby přístroj zkoušela v praxi.

Zařízení na rozpoznání rakoviny vyvíjejí například i odborníci z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického společně s osmi výzkumnými institucemi v Evropě. Jejich technologie by měla v budoucnu nahradit klasický ultrazvuk nebo rentgenový mamograf. Má být přesnější a šetrnější, nepoužívá radiaci.

S přispěním Adély Skoupé

Související