Společnost En+ patřící oligarchovi Olegu Děripaskovi požaduje od ruské vlády snížení cen elektřiny pro své sibiřské hliníkárny Rusal. Chce tak kompenzovat své ztráty způsobené západními sankcemi, kvůli kterým nemůže vyvážet hliník na Západ. Podle odborníků by to ale znamenalo zvýšení cen elektřiny a tepla pro obyčejné lidi. Navíc podotýkají, že hlavním problémem není cena energií, ale právě ztráta západních trhů. Rusal exportuje tři čtvrtiny své výroby.

75 procent

produkce hliníkárny Rusal jde na export. Západní sankce tudíž na firmu tvrdě dopadly.

Návrh skupiny En+, do níž kromě Rusalu patří i elektrárenská společnost EuroSibEnergo, dostal v polovině května vicepremiér Dmitrij Kozak. Moskevskému listu Kommersant, který má dokument k dispozici, zdroje z vlády potvrdily, že momentálně prochází připomínkovým řízením na ministerstvech.

Ceny elektřiny jsou klíčové hlavně pro společnost Rusal, která je jejím největším ruským odběratelem. Sama spotřebuje 6,1 procenta veškeré ruské produkce, což v roce 2016 představovalo 62 miliard kW/h. V Sibiři to je 30 procent veškeré spotřeby. Hliníkárny proto požadují snížení plateb v celkové výši přes 20 miliard rublů (zhruba 9,5 miliardy korun).

Oligarcha v problémech

Hliníkový král

◼ Majetek Olega Děripasky podle časopisu Forbes dosahuje hodnoty 3,5 miliardy dolarů. Kromě automobilky GAZ, agroholdingu Kubaň nebo pojišťovny Ingosstrach jej tvoří hlavně hliníkárny Rusal. Ty tři čtvrtiny své produkce exportují.

Americké sankce

◼ V dubnu 2018 se Oleg Děripaska spolu s dalším akcionářem Rusalu Viktorem Vekselbergem ocitl na americkém sankčním seznamu. Vztahy s USA měl Děripaska vždy složité. V roce 2005 například nedostal americké vízum kvůli "stykům s organizovaným zločinem". Děripaska také platil jako svého lobbistu Paula Manaforta, který byl jistou dobu šéfem předvolebního štábu Donalda Trumpa. Americké úřady ho podezřívají, že přes Manaforta se Kreml snažil ovlivnit americké prezidentské volby.

Rusal také navrhuje vládě zvýšit ceny pro obyvatelstvo v Irkutské oblasti. Argumentuje, že je zde nejnižší cena elektřiny v celém Rusku: 1,01 rublu za 1 kW/h, zatímco ruský průměr je 4,3 rublu. Děripaskovi manažeři přišli také s návrhem zdražit o jedno procento teplo a horkou vodu pro obyvatele. To by pomohlo energetické společnosti Irkutskenergo, která je dceřinou společností EuroSibEnerga.

Ve zprávě pro ruskou vládu Rusal také vypočítává dopad sankcí na chod firmy. Výroba hliníku podle Rusalu může oproti původnímu plánu klesnout až o třetinu a v případě negativního scénáře může být nižší až o 50−70 procent. V takovém případě by prý hrozilo uzavření některých závodů. Pokles příjmů podle firmy také vyvolá problémy s věřiteli. Čistý dluh Rusalu koncem března činil 7,87 miliardy dolarů a do roku 2021 je potřeba zaplatit 3,4 miliardy. Šéf státní banky VTB Andrej Kostin prohlásil, že nový úvěr Rusalu banka nedá, ale může odložit splatnost starších dluhů.

Děripaska navíc podle listu Vedomosti již zahájil proces snížení svého podílu v Rusalu, který nyní činí 48,1 procenta. En+ již také oznámila, že její představitelé opustí představenstvo a nahradí je nezávislí manažeři. Otázkou ale je, zda to bude americkému ministerstvu financí stačit, aby Rusal ze sankčního seznamu vyřadilo.

Související