S profesorem Bedřichem Moldanem jsme se potkali u kávy přesně v čase, kdy se nad Prahou začala stahovat mračna. Následující vydatné bouřky na chvíli zbrzdily akutní nedostatek srážek, sužující od jara celou Českou republiku. Po pár dnech je ovšem problém stejně naléhavý. Porevoluční ministr životního prostředí, nyní působící na Univerzitě Karlově, již dávno pochopil, že ve všech otázkách souvisejících s životním prostředím jde daleko více o dlouhodobý vývoj než o krátkodobé efekty. Krátkodobá a krátkozraká řešení bez respektování globálních vazeb a souvislostí jsou i tím, co uznávaný odborník nejvíce vyčítá současným českým politikům.

HN: Co říkáte na výsledek aktuálního hlasování sněmovny o výjimkách z nových evropských limitů znečištění ovzduší pro velké uhelné elektrárny a teplárny, které budou platit po roce 2021? Byl jste jedním z vědců, kteří podpořili návrh povolit výjimky pouze do roku 2025. Poslanci to ale odmítli, takže elektrárny budou moci stále vypouštět více škodlivin, než povolí zpřísněné evropské normy.

Já se nedivím, že poslanci elektrárnám výjimky bez časového omezení umožnili. Z hlediska životního prostředí je dnes sněmovna tak špatná, že to ohledně zákonů, které jí projdou, vidím černě.

HN: Vidíte posun k horšímu?

Nepochybně. Vše se u nás posunulo jen ke krátkodobé perspektivě, jen k těm prioritám, které nahrávají velkým podnikatelským subjektům, průmyslovým i zemědělským. A to všechno má bohužel dlouhodobé dopady, kterých si nikdo nevšímá.

Vitální osmdesátník

◼ Bedřichu Moldanovi bude letos v srpnu osmdesát tři let. Činorodému muži, který na setkání dorazil v elegantním světlém saku, bleděmodré polokošili a objednal si coca-colu, by takový věk hádal asi málokdo.
◼ Nejen že původním oborem analytický chemik, poté zejména ekolog, publicista, pedagog a politik stále působí jako zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostření na Karlově univerzitě.
◼ Je nadále činný i v řadě jiných organizací. Je například členem České statistické rady nebo valného shromáždění regionálního Centra pro životní prostředí v Budapešti.
◼ Věty při rozhovoru skládá jako správný vědec jednu za druhou velmi promyšleně, přitom však hovoří vitálně a poutavě. S kostelem svatého Kříže za zády nakonec trpělivě pózoval a s úsměvem na rtech plnil pokyny fotografa.

HN: Hlavní argumenty odpůrců pozměňovacího návrhu jsou, že by přísnější limity vedly k ekonomickým potížím vlastníků, ke zdražení elektřiny.

To je právě ten krátkodobý pohled. Říkají to ti, kteří kritizují třeba německý koncept Energiewende (plán Německa, jak do budoucna změnit energetiku na neuhelnou, založenou na obnovitelných zdrojích − pozn. red.). Jenže Němci, na rozdíl od nás, dlouhodobou vizi a cíl mají. A navíc je tento cíl podporován veřejností i klíčovými politiky. O naší státní energetické koncepci se rozhodně nedá říci, že by byla progresivní.

HN: Co je na ní špatně?

Nemíří dostatečně kupředu. Vše je pak kořistí jen krátkodobých zájmů, stále se opakuje, že nebude elektřina, že bude drahá. To jsou všechno stesky, které od průmyslové lobby dokolečka slýcháme. A už jsme mockrát zažili, že pokud se jí nevyhoví, nestane se nic. Navíc výjimky by i podle návrhu pirátů měly trvat ještě sedm let a při dnešním vývoji nelze předvídat, jaké budou v té době ceny. I ekonomicky je ale plodnější se podívat na rozpoznatelné světové trendy a dlouhodobější dopady.

HN: Takže se domníváte, že německý ústup od uhlí se může čistě finančně vyplatit?

Zcela určitě.

HN: Proč vlastně by naše elektrárny neměly mít výjimky, když jednotlivé země mají právo si zákon upravit?

Měly by na přípravu sedm let, to je snad dostatečně dlouhá doba. Navíc podle dat a měření Českého hydrometeorologického ústavu, který je velmi konzervativní institucí, více než polovina obyvatel země žije v oblastech, kde ovzduší nevyhovuje současným hygienickým normám. Jde zejména o prach a benzo(a)pyren a velké elektrárny k obojímu stále přispívají. Prach v ovzduší je navíc hlavní příčinou, proč každý rok předčasně zemře 11 000 lidí.

Bedřich Moldan (82)

◼ Geochemik a ekolog. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, obor analytická chemie. V letech 1958 až 1989 pracoval v Ústředním geologickém ústavu.
◼ Od prosince 1989 do června 1990 byl ministrem bez portfeje v české vládě, poté prvním ministrem životního prostředí. Působil mimo jiné jako předseda Národního klimatického programu ČR, šéf Českého svazu ochránců přírody i předseda Komise pro udržitelný rozvoj OSN.
◼ Od roku 1997 je profesorem v oblasti životního prostředí. Je také zakladatelem a nyní zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

HN: Možná ale mají větší vinu než elektrárny silniční doprava a lokální topeniště.

Lokální topeniště jsou samozřejmě velmi významná, a proto jsem skeptik k programu kotlíkové dotace. Tam jde stále jen o výměnu jednoho kotle na uhlí za jiný, byť modernější. Dovolím si pochybovat i o tom, zda lidé dodržují doporučené postupy k co nejdokonalejšímu spalování.

HN: Jak se díváte na dotační aktivity státu, jako je Zelená úsporám, zaměřené na úspory energie a obnovitelné zdroje energie v rodinných a bytových domech?

Zelená úsporám přinesla velké zlepšení. Obecně jsou takové programy dobré, mají totiž dvojí roli. Jednak pomáhají, ale mají i ten výchovný efekt: lidé si více uvědomí svoji odpovědnost. Kolikrát přijedete do vesnice nebo malého města a vidíte, že zamořit tamní ovzduší jsou schopny tři čtyři rodinné domy. Já kritizuji jen úzký výsek z tohoto programu, což jsou kotlíkové dotace.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V placené části profesor Moldan odpovídá na otázky, zda je opravdu nezbytné dostavovat nové jaderné bloky, zda vláda v boji se suchem zvolila správnou taktiku nebo jestli mohli lesníci zabránit kůrovcové kalamitě.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.