Na soukromém Gymnáziu Evolution v Sázavské ulici na pražských Vinohradech si mezi sebou učitelé v hodinách půjčují takzvaný iPadový kufr. S tablety pracují žáci ve výuce už víc než pět let, škola patřila mezi první, které u nás tuto novinku zavedly. Zatím ale v Česku patří k jedněm z mála, které naskočily na takzvané digitální vzdělávání. To má dětem pomoci lépe se zorientovat v rychle se měnícím světě.

"V přírodních vědách díky tabletům studenti zobrazují lidské tělo a dostanou se mikroskopicky do buňky nebo projíždějí aortou, v dějepise se mohou procházet Pompejemi nebo se zúčastnit středověké bitvy," popisuje ředitel školy Jan Teplý.

Pobočka školy na Jižním Městě v Praze má navíc i digitální učebnu s kompletním softwarem včetně 3D modelů.

Dřívější vláda sice na zavádění digitálního vzdělávání do škol vytvořila strategii, začala platit už před čtyřmi lety, z papíru se toho ale zatím do učeben moc nedostalo. A hlasitě to kritizuje i muž, který dostal tuto oblast na starost − bývalý ministr financí a někdejší šéf Microsoftu Ivan Pilný (ANO). "Vzdělávání zatím nebylo prioritou žádné vlády. A když jsem četl programové prohlášení této vlády, o digitálním vzdělávání tam není ani zmínka," řekl HN Pilný. České školství nestíhá a stát na to podle něj může doplatit. "Během několika let celá řada lidí ztratí práci a bude si muset hledat novou nebo se přetvoří to, co nyní dělají. Školství na to zatím není schopné reagovat," poznamenal.

Na zavádění digitálních učeben, kterých je v Česku dosud jen několik desítek, stát zatím peníze přímo nevyčlenil, investoval zato třeba do vytváření průzkumů, které v roce 2020 řeknou, jaké digitální dovednosti budou potřeba. "To bude trošku pozdě, navíc za 18 milionů ze státního rozpočtu můžete mít 150 digitálních učeben," upozorňuje Pilný.

Ten ještě jako ministr financí zařídil, aby v Královéhradeckém kraji vzniklo z krajských peněz 60 digitálních učeben. Otevřou se letos v září.

Na kritickou situaci ve vybavení škol počítači, v internetovém připojení i v počítačových dovednostech učitelů upozornila loni v září také Česká školní inspekce. Třídy nemají pro každého žáka počítač. Až v 41 procentech malých základních škol do 150 dětí nemá počítač ani každý druhý učitel. Vybavenost se za posledních osm let zásadně nezlepšila, a stávající technika navíc začíná zastarávat. Co se ve školách změnilo alespoň trochu k lepšímu, je připojení k internetu.

Že je Česko s plněním digitální strategie pozadu, si uvědomuje i ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO). Důvodem je podle něj nedostatečná koordinace mezi jednotlivými ministerstvy, třeba v rozdělování peněz na digitalizaci školství. "To je věc, kterou chci v blízké budoucnosti napravit, a své kolegy ve vládě proto požádám, aby otázce digitálního vzdělávání věnovali zvýšenou pozornost," reagoval na dotaz HN. Další kroky prý bude řešit s Pilným. Ten je k přerozdělování státních peněz kritický. "Peníze v rozpočtu se hledají poměrně složitě, protože teď probíhá závod v populismu," řekl.

Daniel Lessner z Jednoty školských informatiků upozorňuje, že s využitím peněz na výuku informatiky nepočítají ani nedávno vypsané takzvané šablony. Ty umožňují školám jednoduše dosáhnout na evropské peníze.

Podle inspekční zprávy splňuje minimální standardy v kvalitním digitálním vzdělávání pouze pět procent malých "základek", ty velké nedosahují ani 10 procent. Střední a vyšší odborné školy s 20 procenty jsou na tom jen o trochu lépe.

"Ukazuje se, že školství je řízeno nekoncepčně. Neexistují strategické materiály, které by plynule modernizovaly provoz ve školách. Vždy se objeví halasné projekty typu Počítače do škol a pak se několik let nic neděje," kritizuje ředitel Základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad Jaroslav Jirásko.

Špatné vybavení by podle inspekční zprávy mohla zlepšit vlastní technika, kterou mají žáci, tu jim ale dovolují používat jen dvě pětiny "základek". Pro Jiráska je třeba nepochopitelné, že se při výuce nepoužívají mobilní telefony. "Děti by měly vědět, že to není jen herní zařízení, ale že se s ním dá i pracovat. Aplikace na to jsou, ale učitelé na to nejsou připraveni," dodal. Podle něj je to ukázkový příklad toho, že nůžky mezi reálným životem a školou se stále více rozevírají.

Česko by si přitom podle Michala Orsága, ředitele Edukační laboratoře, mohlo vzít příklad z jiných postkomunistických zemí, kde je digitalizace úspěšná. Třeba z Estonska a Slovenska. Tam se už před čtyřmi lety podařilo za podpory ministerstva školství rozjet interaktivní výukový portál Planeta vědomostí. I když projekt provází pochybnosti, mají žáci základních a středních škol k dispozici desetitisíce vzdělávacích on-line materiálů. Nejdál ze zemí východního bloku je Estonsko, které je lídrem také v digitalizaci státní správy.

Pilný navrhuje vytvořit otevřené vzdělávací zdroje z univerzitních nebo vědeckých dat, aby je mohly při výuce využívat i školy, jako je tomu třeba ve Francii. Chce, aby se učitelé naučili používat technologie od sebe navzájem.

Související