Krátce předtím, než italský prezident Sergio Mattarella pověřil Carla Cottarelliho sestavením vlády, mohl se nastávající premiér na vlastní kůži seznámit s jedním z problémů italské ekonomiky. Když vystoupil z vlaku na římském nádraží Termini, chtěl si vzít taxi a odjet do prezidentského paláce. Jenže fronta na taxíky se táhla desítky metrů. "Ta fronta je moc dlouhá a předbíhat nebudu," prohodil k čekajícím novinářům a vydal se hledat taxi do přilehlých ulic.

Uznávaný profesor ekonomie a bývalý vysoce postavený zaměstnanec Mezinárodního měnového fondu už delší dobu upozorňuje na to, že Itálie trpí, mimo jiné, přílišnou uzavřeností některých sektorů své ekonomiky. Příkladem mohou být právě taxikáři, kteří si vymohli velmi přísná pravidla pro vydávání nových licencí. Výsledkem je, že taxíků je málo a v řadě měst lidé shánějí odvoz jen velmi obtížně nebo volí alternativní služby.

Cottarelli teď sice bude sestavovat novou vládu, ale naděje, že s ní získá důvěru poslanecké sněmovny, je jen velmi malá. Nejpravděpodobnější tak je, že zemi přivede k předčasným volbám, které se nejspíš budou konat v září. "Budeme se chovat naprosto neutrálně," ujistil Cottarelli. Pokud jeho vláda důvěru nedostane, bude dělat jen ty kroky, jež budou nezbytné k běžnému řízení státu.

Nový italský kabinet měly původně vytvořit dvě populistické strany − Hnutí pěti hvězd a Liga, dříve známá jako Liga severu. V březnových volbách dohromady získaly přes polovinu mandátů. Nakonec se na vytvoření společné vlády domluvily, i když na sebe před volbami tvrdě útočily.

Jmenování vlády však znemožnil prezident Mattarella, který nechtěl, aby se ministrem financí stal 81letý ekonom Paolo Savona, známý euroskeptickými a tvrdě protiněmeckými názory. Italský prezident má podle ústavy právo nominaci jednotlivých ministrů odmítnout.

Mattarella svůj krok zdůvodnil tím, že podle ústavy musí hájit italské mezinárodní závazky, tedy i členství v Evropské unii a v eurozóně. Upozornil na to, že úroky z italských dluhopisů v posledních dnech vystřelily prudce nahoru. Podle prezidenta hrozilo, že by Itálie mohla kvůli tomu postupem času spadnout do dluhové krize, podobně jako před několika lety Řecko.

Trhy znervóznila nejen osoba navrhovaného ministra financí, ale i program chystané vlády Hnutí pěti hvězd a Ligy. Obě strany sice potvrdily, že Itálii nechtějí vyvést z EU ani z eurozóny, v koaliční smlouvě ale slíbily masivní zvýšení státních výdajů, které by vystřelilo nahoru italský deficit i státní dluh.

Hnutí pěti hvězd a Liga teď Mattarellu obviňují, že pohrdá vůlí voličů. "Itálie není kolonií, nejsme otroky Němců nebo Francouzů," napsal na Twitteru šéf Ligy Matteo Salvini.

"Musíme s Evropou vést dialog a hájit naše zájmy, můžeme být úspěšnější než dosud. Ale musíme si počínat konstruktivně," zdůraznil Cottarelli, zřejmě i v narážce na to, jak si počínaly Hnutí pěti hvězd a Liga. Cottarelli bude sestavovat rozpočet na příští rok. Schodek chce udržet pod povolenou evropskou hranicí tří procent hrubého domácího produktu. To Hnutí pěti hvězd a Liga odmítaly.

Finanční trhy pověření Cottarelliho sestavením vlády zprvu přivítaly. Úroky z italských dluhopisů v reakci na jeho jmenování klesly. Později ale začaly oslabovat. Trh se začal obávat, že pokud budou vyhlášeny předčasné volby, může se situace ještě zhoršit, protože voliči mohou být ještě radikálnější.

Hnutí pěti hvězd a Liga mají ve sněmovně dost hlasů na to, aby Cottarelliho vládu potopily. Důvěru mu navíc nechce vyslovit ani strana Vzhůru, Itálie bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, jež je koaličním partnerem Ligy, byť s ní do chystaného kabinetu s Hnutím pěti hvězd odmítla vstoupit.

Podle komentátorů je možné, že Liga si neúspěch své koalice s Hnutím pěti hvězd ve skutečnosti přála, a proto prezidentovi Mattarellovi vědomě předkládala pro něj nepřijatelné návrhy. Preference Ligy podle průzkumů rostou. Salvini tak nejspíš doufá, že v příštích volbách posílí a bude mít dostatek hlasů na to, aby sestavil vládu spolu s Berlusconim, ve které by navíc byl premiérem. Liga, tehdy ještě Liga severu, v minulosti vládla s Berlusconim už několikrát.

V reakci na dění v Itálii neudržely počáteční zisky ani západoevropské akcie, které zamířily dolů. Evropský index STOXX 600 uzavřel obchodování se ztrátou 0,32 procenta na 389,82 bodu, zatímco index italských akcií FTSE MIB si odepsal téměř 2,1 procenta na 21.932,69 bodu. 

Související