V minulé vládě byl Andrej Babiš coby ministr financí za přísného strážce státní pokladny. Bylo těžké přes něj protlačit jakýkoliv požadavek na navýšení peněz. Teď naopak on i ministři jeho jednobarevné vlády v demisi chtějí při plánování rozpočtu na příští rok přidávat miliardy na všechny strany.

Dlouhodobé plánování státního rozpočtu počítá na příští rok se schodkem 50 miliard korun, stejně jako letos. Z údajů ministerstva financí však vyplývá, že žádosti ministrů jsou výrazně vyšší. "Evidujeme požadavky nad schválenou výši deficitu v celkové výši cca 130 miliard korun," řekl mluvčí resortu financí Zdeněk Vojtěch.

Pokud by se tedy mělo vyhovět všem požadavkům, vzrostl by deficit téměř na čtyřnásobek. Podobný mělo Česko naposledy v roce 2009, v době ekonomické krize. Požadavky nad rámec schváleného deficitu však nejsou nic neobvyklého: například vloni uvedl ministr financí Ivan Pilný (ANO), že po něm ministři požadují 97 miliard nad schválený schodek.

180 miliard

korun by činil deficit státního rozpočtu na příští rok, pokud by se k plánovaným 50 miliardám schodku hospodaření přidaly všechny další současné požadavky všech ministerstev na navýšení peněz.

Teď je ale situace jiná. Rekordní požadavky na jednání o rozpočtu přinášejí členové kabinetu v demisi, který vládne bez důvěry sněmovny. Podle opozice by se vláda v demisi měla snažit spíše snižovat deficit, který v době hospodářského růstu nemá opodstatnění. "Ministři bez důvěry by měli sestavovat provozní rozpočty, a nikoliv požadovat peníze na dramatické výdaje. To by měli nechat svým nástupcům, ministrům s důvěrou," uvedl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Před uvedeným postupem varuje i Národní rozpočtová rada. Úřad, který začal fungovat letos v lednu, dohlíží na to, aby Česko nepřekročilo únosnou mez zadlužení a schvalované rozpočty byly dlouhodobě udržitelné. A tato rada už upozornila kabinet, že má držet státní výdaje pevněji v rukou a nepouštět je až na samé hranice možností. "Doporučili jsme vládě, aby stanovila skutečné výdaje nižší, než je maximum dané závaznými výdajovými rámci. Celkové požadavky jednotlivých ministerstev pro rok 2019 jdou však v tuto chvíli naopak vysoko nad tento rámec," řekl mluvčí Úřadu Národní rozpočtové rady Janis Aliapulios.

Přesto například ministr školství Robert Plaga na jednání se zástupci škol a školských odborů řekl, že potřebuje navíc 25 miliard korun. Ministerstvo dopravy uvedlo, že požaduje 27 miliard pro Státní fond dopravní infrastruktury na opravy silnic. Po dalším dotazu na účel peněz mluvčí Zdeněk Neušar dodal, že číslo není definitivní a že teprve začnou jednání. Ostatní resorty se nevyjádřily, pouze ministerstvo obrany sdělilo, že ve zmíněných 130 miliardách žádné jeho požadavky nefigurují.

Když přitom premiér v demisi Babiš sliboval z úspor letošního rozpočtu vyčlenit přes osm miliard na zlevněné jízdné pro studenty a seniory, na opravy silnic nebo na škody zemědělcům, potvrdili mu téměř všichni ministři, že dokážou tyto peníze skutečně ušetřit. Teď stejní členové vlády požadují miliardy či desítky miliard, aby jejich resorty mohly příští rok řádně fungovat. Na dotaz, jak se s tím vláda vypořádá, nereagoval ani premiér v demisi Babiš, ani ministryně financí Alena Schillerová.

Ministři v demisi navíc začali řešit rozpočet v době, kdy se jedná o vzniku koalice ANO s ČSSD. Koaliční smlouva už je sepsaná a čeká se na stranické referendum, které má vstup ČSSD do vlády potvrdit. "Pokud do vlády s hnutím ANO vstoupíme, budeme samozřejmě podobu státního rozpočtu řešit velmi intenzivně," potvrdil předseda ČSSD Jan Hamáček.

Podle Lucie Sedmihradské z katedry veřejných financí na pražské VŠE je chování ministrů v demisi očekávatelné. "Není důvod nezkusit získat více prostředků, a to bez ohledu na konjunkturu nebo vládu v demisi. Ekonom samozřejmě dnes očekává určitou skromnost, ale politik k ní nemá důvod," uvedla Sedmihradská. Podle ní může hrát roli i určitá možnost, že budou předčasné volby, a tak se politici chovají štědře jako před volbami.