Lidé žijící na ubytovnách mohou už brzy přijít o část příplatku na bydlení. Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) navrhuje, aby jim stát platil maximálně polovinu toho, co je ubytování stojí. Zatím mohou nájemníci ubytoven získat až 80 procent nákladů.

Člověk, který žije v obci do deseti tisíc obyvatel a má na ubytovně vlastní pokoj, by nově od státu dostal nanejvýš 2422 korun. Dnes přitom může získat doplatek až 3875 korun. Úřadům ale vadí, že doplatek končí většinou na účtech majitelů budov, pro které ubytování sociálně slabých představuje výhodný byznys. "Tyto peníze končí v rukou majitelů ubytoven, kteří nájemné účtují ve vyšší ceně, než je běžné nájemné v dané lokalitě, a už vůbec neodpovídá kvalitě bydlení," uvádí mluvčí ministerstva Barbara Eckhardová.

Loni dal stát na doplatky na bydlení celkem 2,4 miliardy korun. Do ubytoven, kterých je v Česku asi 1500, zamířila necelá pětina této sumy. Dávku v ubytovnách pobírá více než 13 tisíc lidí, kteří nejsou schopni najít si lepší bydlení. Často se jedná o nezaměstnané, matky samoživitelky nebo osoby po vážném úrazu.

2,4 miliardy

korun loni stát vyplatil na doplatku na bydlení. Asi 19 procent z těchto peněz zamířilo k lidem žijícím v ubytovnách.

1515 ubytoven

je aktuálně podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí v Česku. Nabízejí celkem zhruba sto tisíc lůžek.

Návrh je součástí novely zákona o hmotné nouzi, která prošla připomínkami. Němcová ale pro nápad velkou podporu nezískala. Například zástupci Ústeckého kraje si myslí, že snížení doplatku na bydlení spíše než na majitele ubytoven dopadne na jejich nájemníky. "Již nyní občané žijící v ubytovnách nemohou uhradit částku na bydlení celou z dávek na bydlení, neboť činí například 14 tisíc korun za byt 2+1," tvrdí krajští úředníci v dokumentu. Podle nich už dnes tito lidé doplácejí zbytek nájmu z jiných dávek, třeba z příspěvku na živobytí. Další snížení doplatku na bydlení by tak u řady z nich zvýšilo riziko, že skončí na ulici.

Při navrhovaném snížení dávky bude lidem na nájem chybět každý měsíc až šest tisíc korun, odhaduje Martin Šimáček, ředitel Institutu pro sociální inkluzi. "Už předchozí snižování ukázalo, že lidé musí hledat peníze jinde. Majitelé ubytoven cenu nesníží. Lidi to žene do pasti a nedostatek peněz řeší prací načerno nebo dalšími půjčkami," vysvětluje. Se změnami by raději počkal až na nový zákon o sociálním bydlení, který ministerstvo práce v současnosti připravuje.

Řada měst už nyní proti byznysu s chudobou a příchodu velkého množství lidí, se kterými by mohly být v obci problémy, bojuje po svém. Některé své části označí jako vyloučené lokality. V nich pak nově příchozí nájemníci ztrácí nárok na doplatek na bydlení. Tuto možnost loni zavedla předchozí novela zákona o hmotné nouzi.

Nejradikálnější byli radní v Kladně, kteří jako ghetto označili rovnou celé město. Podobný krok zvažuje i Ústí nad Labem. Šimáček za tím vidí populistickou snahu radních získat před komunálními volbami hlasy voličů. "Aby takové zóny měly nějaký smysl, musí být úzce vymezeny a s lidmi, kteří tam bydlí, musí město dále pracovat," říká.

Ministerstvo práce navíc plánuje změnit také druhou dávku, která podporuje bydlení lidí s nižšími příjmy. Podle novely zákona o státní sociální podpoře se výrazně zpřísní pravidla pro vyplácení příspěvku na bydlení. To je dávka, kterou od státu aktuálně dostává přibližně 220 tisíc lidí. Nárok na ni by mohly ztratit desetitisíce rodin.

Související