Zkušený manažer Roman Stupka prošel několika nejvyššími pozicemi ve velkých firmách. Naposledy zakotvil v české pobočce společnosti Ericsson. Po odchodu z korporátní sféry se rozhodl své zkušenosti zúročit v pozici krizového manažera.

Za dvacet let toho v korporátu zažil hodně. V Českém Telekomu například musel propouštět tisíce lidí. Jako krizový manažer pomáhal zachránit firmy Eta Hlinsko nebo Window Holding před bankrotem. Před čtyřmi lety udělal další kariérní změnu, z krizového manažera se stal koučem. "Dříve jsem pomáhal špatným firmám, aby přežily. Pak jsem se rozhodl, že raději budu pomáhat dobrým firmám, aby byly ještě lepší," říká.

Kvalitní manažer je empatický

Dnes pomáhá majitelům firem a topmanažerům přehodnocovat byznysové strategie a vytvářet podmínky pro úspěšný růst. A to i díky inovacím. Radí vedení start-upů i zavedených firem, jakou je například makléřská pojišťovací společnost Renomia.

Roman Stupka (56)

Působil jako šéf české pobočky společnosti Ericsson, pracoval také na vysokých postech v České pojišťovně nebo v Českém Telekomu. Jako krizový manažer zachránil několik firem před bankrotem.

Každý manažer podle něj potřebuje jak technické dovednosti a znalosti, tak takzvané "soft skills", kam patří například empatie nebo umění naslouchat. Posledně jmenovaná schopnost se dá podle Stupky naučit.

Usnadnit si nábor nasloucháním

Naslouchání hraje podle Stupky důležitou roli v životě každého kvalitního manažera. "Když je jeho zájem o lidi neupřímný a hraný, kolegové to snadno poznají. Když má ale skutečný zájem o to, jak se mají, co jim vadí nebo co řeší v osobním životě, moc mu to v práci pomáhá, protože umí s lidmi budovat vztahy," míní kouč.

Dobrý přehled o lidech v týmu pomáhá manažerům také při náboru nových zaměstnanců. Díky tomu přesně vědí, koho hledají a kdo do týmu snadno zapadne.

Mezi Stupkovy klienty patří i mladí lidé, kteří například nevědí, jak získat autoritu u svých starších podřízených. "Je třeba dát najevo, že své funkce zastávají díky svým zkušenostem a dovednostem. Opět by také měli víc naslouchat než mluvit," radí Stupka. Sám se stal ředitelem, když mu bylo 28 let, má tedy s budováním autority vlastní zkušenosti. "Často jsem si narazil čumák," usmívá se a dodává, že mezi jeho klienty patří jak třicátníci, tak zkušení manažeři po šedesátce.

Komunikace je podle kouče častým problémem současných manažerů. "Hodně z nich komunikovat zapomíná a také neumí dávat věci do souvislostí. Potkávám lidi, kteří nejraději posílají e-maily a SMS zprávy místo toho, aby si šli s adresáty promluvit. Špatné zprávy nebo problémy řeší výhradně tím, že o nich někomu napíšou, neumí o nich mluvit," přibližuje.

Nábor, digitalizace a mileniálové

V době, kdy byl Stupka sám manažerem, se kladl důraz na jiné věci než dnes. Jeho klienti se na něj například často obracejí kvůli náboru nových zaměstnanců a digitalizaci. Zajímá je také, jak do firmy přilákat mladé lidi, kteří vstupují do firem s odlišnými nároky, než měli jejich rodiče. Často s klienty také řeší, jak nastavit pracovní podmínky tak, aby mileniálům vyhovovaly, aby u firmy vydrželi delší dobu.

Stupka svoji práci zakládá na metodě takzvaných Rockefellerových zvyků. Stejně jako autor této metody Verne Harnish říká, že ze všech zájemců o byznys koučování je vhodných jen sedm procent lidí. "Koučování je trend, má ale i trochu pejorativní nádech, protože koučem se často stávají neúspěšní manažeři, kteří mají pocit, že stačí, když budou svým klientům naslouchat," říká. Kvalitní kouč podle něj umí klienta nasměrovat, ukázat mu cestu k cíli a pak jej na ní provázet.

Z jednoho problému je jich vždy víc

Každá spolupráce začíná vyplněním dotazníků, ze kterých Stupka zjistí příčinu hlavních problémů a potřeb daného klienta. Většinou se podle něj jedná o řetězec otázek. To byl i případ Renomie. "Pavel Nepala mě oslovil před pár lety s tím, že má konkrétní byznysový problém, který chce řešit. Ukázalo se ale, že firma potřebuje řešit víc oblastí, aby se dokázala dále úspěšně rozvíjet," dodává Stupka, který znal Nepalu už dříve z prostředí neziskové organizace.

Po dotaznících následuje analýza silných a slabých stránek dané firmy. Koučování svých známých má podle Stupky výhody i nevýhody. "Zpočátku jsem to měl lehčí, pustili jsme se rovnou do práce. Měl jsem už předtím představu o tom, jak firma funguje, když jsem si ale popovídal s managementem, získal jsem nový pohled," popisuje kouč.

Související