Čínské hospodářství zaznamenalo dvouciferný vzestup naposledy v roce 2010 a od té doby jeho tempo růstu zvolna klesá na loňských 6,9 procenta HDP. Jeho obraz je však na první pohled stále příznivý, takže otázka, zda mu nehrozí krize, se zdá být nemístná.

Avšak prudký růst, rychlé tempo modernizace a až "explozivní" vývoj na trhu nemovitostí mají také stinné stránky. Hodně projektů se v Číně financovalo a financuje z úvěrů. Jejich celková suma loni stoupla na astronomických 12,65 bilionu jüanů (přes 44 bilionů korun), přičemž v portfoliu čínských bank přibývají úvěry, jež dlužníci nesplácejí. Hluboce zadlužené nejsou jenom podniky, ale také jednotlivé provincie, které vložily miliardy jüanů do prestižních projektů − například letišť −, jež nyní nepřinášejí očekávaný efekt. Přibylo i nedostatečně využívaných výrobních kapacit, třeba v ocelářství nebo cementárenství. "To vše je projevem nerovnováhy v čínském hospodářství, jež může představovat velké riziko pro celý svět," míní Marcel Fratzscher, šéf berlínského Ústavu pro hospodářský výzkum.

18,2 procenta

byl v roce 2017 podle MMF podíl Číny na celosvětovém HDP (propočteném s ohledem na paritu kupní síly).

Čínské centrálně dirigované hospodářství ale podle něj má nástroje, jak potenciálnímu otřesu čelit. Stát může například regulovat příliv úvěrů do ekonomiky i odliv kapitálu do zahraničí. Čína rovněž disponuje silným devizovým polštářem. Její centrální banka spravuje devizové rezervy zhruba za tři biliony dolarů, což je v přepočtu asi 19,2 bilionu jüanů.

Související