Může se to na první pohled zdát jako paradox, ale zvyšování hladiny oceánů způsobené táním ledovců na jižním pólu úzce souvisí s nedostatkem vody a suchem, které představuje jednu z největších hrozeb pro lidstvo. Vody je, jak zjistili minulý týden vědci z NASA, na Zemi zoufale málo. Do roku 2050 může nedostatkem pitné vody trpět 40 procent lidské populace. Na vině je globální oteplování, špatné hospodaření s vodními zdroji, populační růst a nešetrné zemědělství, ale také tání ledovců, které kvalitu zbývající vody ještě zhoršuje.

Pomineme-li ostatní živočichy, jako jsou například lední medvědi, kterým s mizející ledovou plochou na severním pólu dramaticky ubývá přirozené životní prostředí, největší hrozbu pro lidi představuje tání ledu v Antarktidě. Jde o led a sníh usazené na pevnině, které fakticky přispívají ke zvyšování hladiny oceánu. A podle studie zveřejněné v posledním čísle vědeckého časopisu Science Advances mnohem více, než se předpokládalo. Sladká voda z ledovců totiž narušuje přirozené mořské proudy na jižním pólu, kde se slaná voda v oceánu ochlazuje, stává se slanější a klesá ke dnu. Mísením se sladkou vodou se tento proces zpomalí, studená voda pak neklesá a zůstává na hladině. Spodní vody se kvůli tomu neochladí, ohřívají pevninu zespodu, a ledovce díky tomu tají rychleji.

Na konferenci v Paříži v roce 2015 se světoví lídři zavázali udržet globální oteplování výrazně pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Podle OSN ale státy nedělají dost. Pokud bude pokračovat současný trend, stoupající hladina moří ohrozí tisíce obyvatel ostrovů, jako jsou Maledivy, Seychely nebo Havaj, které voda podle některých odhadů zaplaví do poloviny tohoto století. Do roku 2100 by voda mohla ohrozit i miliony lidí v metropolích, jako je New York, Rio de Janeiro, Šanghaj nebo Miami.

Související