Akcioví investoři v Evropě jsou v posledních týdnech vůči novým titulům přicházejícím na burzy opatrní. Doplácí na to i cenné papíry české antivirové společnosti Avast. Od jejího vstupu na londýnskou burzu před necelými dvěma týdny kurz jejích akcií vytrvale klesá. Včera se pohyboval okolo 217 pencí (asi 64 korun), tedy přibližně 13 procent pod upisovací cenou.

A podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities, zatím nic nenasvědčuje otočení trendu. Impulzem by podle něj mohlo být, kdyby analytici začali vydávat rozbory, doporučení a cílové ceny na tento titul. "Pak by případně mohl kurz nabrat konečně opačný směr," řekl.

Poněkud slabší zájem o akcie Avastu mimochodem naznačil již samotný primární úpis (IPO) akcií před vstupem na burzu. Konečné rozpětí bylo bankéři stanoveno mezi 250 až 270 pencemi, cena ale nakonec dosáhla jen na spodní hranici pásma.

250 pencí

(75 korun) činila upisovací cena akcií Avastu. Včerejší kurz byl 217 pencí.

600 mil. liber

(17,5 miliardy Kč) dosáhla hodnota akcií prodaných Avastem investorům v rámci primárního úpisu.

Přesto IPO nedopadlo zcela špatně, ačkoliv si vlastníci asi představovali, že za své akcie dostanou více. Firmě a stávajícím akcionářům se za upisovací cenu podařilo umístit mezi investory cenné papíry v hodnotě 600 milionů liber (17,5 miliardy korun). Z toho zhruba čtvrtina připadla na nově vydané akcie.

Část svých podílů prodávali zakladatelé Eduard Kučera a Pavel Baudiš a private equity firma CVC.

Veřejně obchodovaných je nyní zhruba 25 procent akcií Avastu.

Prodej ohodnotil podnik, s jehož akciemi lze již obchodovat i na pražské burze, na 2,4 miliardy liber (70 miliard korun). Šlo tak o jeden z nejvýznamnějších primárních úpisů akcií technologické firmy v historii London Stock Exchange.

Hned první dva dny obchodování však šel kurz akcií dolů o čtyři procenta. Bankéři zajišťující úpis přitom obvykle stanovují ceny v IPO s cílem, aby akcie dané společnosti v prvních dnech po uvedení na trh alespoň mírně rostly.

Křeček se domnívá, že k slabšímu zájmu o primární úpisy přispívá obecně opatrnější chování investorů z poslední doby, a to i kvůli výkyvům na trzích, ke kterým došlo na přelomu ledna a února. Roli tehdy sehrály mimo jiné obavy z růstu úrokových sazeb v USA.

Menší zájem investorů zažívají na evropských burzách v Evropě i další nové emise. Například jen dva dny před IPO Avastu zrušila prodej akcií na burze ve Frankfurtu německá společnost Springer Nature, mimo jiné vydavatel vědeckých časopisů Nature a Scientific American. Důvodem byla slabá poptávka. "Springer Nature a její stávající akcionáři budou dál pozorně sledovat vývoj na trhu a příležitosti ohledně budoucího IPO," uvedla firma v následném prohlášení.

Stejně si na začátku května počínal v Londýně také britský výrobce elektronických cigaret Supreme. Odložení IPO zdůvodnil podmínkami na finančním trhu. O několik dní později ale podnik obrátil a nyní se pokusí o druhý vstup na konci května.

Úspěšněji skončil úpis akcií švýcarské biofarmaceutické firmy Polyphor. Té se podařilo udat mezi investory akcie v hodnotě 155 milionů švýcarských franků (3,4 miliardy Kč). Cena za kus byla 38 CHF. Stejně jako v případě Avastu ale i akcie Polyphoru od úvodního obchodního dne (15. května) ztrácejí. Včerejší kurz byl okolo 33,40 CHF.

Podle jednoho z bankéřů osloveného agenturou Reuters je slabý zájem o nové emise v Evropě způsoben také jejich menší atraktivností. "Málokterá z nových akcií nabízí velký růstový potenciál, a tak investoři váhají. IPO jsou o důvěře a když ta schází, tak je pak velmi náročné je prodat," řekl.

Důvodem může být i odliv kapitálu z evropských akciových trhů, například do akcií a atraktivně úročených dluhopisů v USA.