Kdyby italské populistické strany prosadily svou, muselo by se Česko automaticky podílet na přijímání všech migrantů, kteří doplují do Itálie. I těch, kteří nemají nárok na azyl a láká je jen vyšší životní úroveň. Podle kvót, jež navrhla Evropská komise, by se přitom mělo přerozdělování týkat pouze těch běženců, kteří prchají před válkou nebo jiným vážným nebezpečím.

Program budoucí italské vlády, kterou sestavuje Hnutí pěti hvězd a Liga, dříve známá jako Liga severu, obsahuje hned několik radikálních bodů.

Zatímco zemím jako Česko či třeba Polsko nejspíš budou nejvíce vadit kapitoly týkající se migrace, země eurozóny se obávají hlavně ekonomických plánů obou italských stran. Většinu států Evropské unie znervózňuje rovněž to, že Hnutí pěti hvězd i Liga mají velmi blízko k Rusku.

Zatímco ohledně migrace nemají italští populisté prakticky žádnou naději své plány prosadit, v ekonomické oblasti cítí vyšší šance. Jejich kroky by mohly vést k "ohrožení finanční stability celé eurozóny", varoval francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Hnutí pěti hvězd a Liga počítají s výrazným snížením daně z příjmů a zároveň se zvýšením sociálních výdajů. Podle propočtu deníku Corriere della Sera by jejich plány ročně stály 65 miliard eur, tedy přes 1,6 bilionu korun. Ekonom Carlo Cottarelli z Mezinárodního měnového fondu však tvrdí, že účet bude až dvojnásobný. Rozdíl v odhadech je dán tím, že vládní program je napsán velmi obecně.

Každopádně je jisté, že pokud by budoucí vláda svoje sliby splnila, nastalo by výrazné zvýšení schodku italského rozpočtu i státního dluhu. A to za situace, kdy tento dluh už teď přesahuje 130 procent hrubého domácího produktu. Řím by pak začal porušovat platná evropská pravidla pro šetrné hospodaření.

Itálie je v rámci eurozóny třetí největší ekonomikou. Pokud by finanční trhy vyděsily plány na vládní utrácení a ztratily by důvěru v italské dluhopisy, případná dluhová krize by mohla podkopat stabilitu celé společné evropské měny. Vzhledem k velikosti Itálie je vyloučené, aby ji ostatní státy s eurem zachránily, pokud by se dostala na pokraj platební neschopnosti.

Řada ekonomů proto tvrdí, že nová italská vláda nebude schopna většinu svých slibů splnit, protože velmi brzy narazí na realitu. Hnutí pěti hvězd a Liga to odmítají. Podle nich jsou varování před tím, že Itálii přivedou k bankrotu, pouhým strašením. Tvrdí, že většinu svých plánů zaplatí díky vyššímu hospodářskému růstu nebo boji proti daňovým únikům. Kromě toho požadují změnu evropských pravidel pro hospodaření, která jsou podle nich příliš přísná.

Italská vláda, jež by ignorovala evropská pravidla, by každopádně ztížila plány francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na další integraci eurozóny.

Země jako Německo nebo Nizozemsko ji podmiňují právě důrazem na to, že všechny státy EU musí respektovat své závazky.

Hnutí pěti hvězd a Liga už ale některé ústupky udělaly. V dřívější verzi společného programu například navrhovaly vytvoření mechanismu, jenž by umožnil návrat k vlastní měně, jestliže by si to nějaká země přála. Zároveň chtěly, aby Evropská centrální banka z italského státního dluhu "umazala" 250 miliard eur, tedy přes šest bilionů korun.

Obě možnosti jsou naprosto nepřijatelné pro ostatní státy s eurem a na finančních trzích by nejspíš vyvolaly paniku. Z definitivní verze vládního programu nakonec vypadly.

O něco menší je také vstřícnost budoucího kabinetu k Rusku.

Zatímco dřív obě vládní strany požadovaly "okamžité" zrušení evropských sankcí vůči Moskvě, nyní jen obecně mluví o tom, že by měly skončit a Evropská unie by s Ruskem měla spolupracovat.