Balkánský poloostrov představuje pro české firmy velmi blízký trh, a to nejen geograficky, ale v mnoha případech i jazykově. Je to trh 11 rozmanitých zemí s více než 62 miliony obyvatel, který v roce 2017 odebral české zboží za bezmála 5,5 miliardy eur (asi 140 mld. Kč), tj. 3,4 procenta z našeho exportu do celého světa. Tento objem bude nadále narůstat tak, jak se bude postupně zvyšovat bohatství obyvatel v jednotlivých zemích, jak se budou stavět nové evropské železniční a dálniční koridory a jak se budou jednotlivé země integrovat do Evropské unie.

Řada zemí Balkánského poloostrova už je součástí jednotného společného evropského trhu, konkrétně "starší" členská země Řecko a čtveřice těch "novějších" − Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko. Ostatní na svůj vstup do EU teprve čekají. To se týká Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonie, Srbska a Kosova. Ovšem i tyto nečlenské země už dnes v rámci svého přidružení k unii umožňují českému zboží takřka neomezený vstup na své trhy. Se všemi jedenácti zeměmi Balkánského poloostrova máme navíc uzavřeny i dohody o ekonomické spolupráci, v jejichž rámci působí také společné komise zabývající se podporou vzájemného obchodu. Jedinou výjimkou je Kosovo, se kterým dohodu teprve připravujeme.

K hlavním položkám, které Česká republika na Balkán vyváží, patří už tradičně osobní automobily a jejich díly, léčiva a zdravotní materiál, prací a čisticí prostředky, telefonní přístroje a monitory, hračky, elektrodíly a kabely nebo například i cigarety. Ze zemědělského zboží třeba živý hovězí dobytek nebo sladkovodní ryby. Sortiment je velmi rozmanitý a není možné jej v několika větách postihnout. K těm finančně významnějším patří dodávky českých autobusů, malých vodních elektráren, důlní techniky či signalizačního zařízení pro železnice.

Balkánské země se mezi sebou významně liší, ať už rozlohou či počtem obyvatel, výší průměrné mzdy, stupněm industrializace nebo třeba vírou. Svojí kulturou, historií a zvyky však náleží do Evropy a dokreslují naši evropskou rozmanitost. V některých zemích se už dnes používá euro jako ofi­ciální platidlo, tedy nejen ve Slovinsku a Řecku, ale třeba i v Černé Hoře a Kosovu.

Rozvoji vzájemného obchodu pomáhá přímé letecké spojení. Z Prahy se dnes celoročně létá do Lublaně, Záhřebu, Bělehradu, Bukurešti, Sofie i Atén, v sezoně navíc i do Skopje, Podgorice nebo třeba Tirany. V Lublani můžete být už za hodinu, v Bělehradě za dvě a v Aténách za dvě a půl. Navíc ke vstupu do každé z balkánských zemí vám stačí platný občanský průkaz (do Kosova jen nový průkaz s čipem a biometrickými údaji). Pokud preferujete auto, můžete být z Ostravy a Prahy po dálnici v Bělehradě už za devět hodin (z Brna za sedm) nebo v Záhřebu za sedm hodin.

Komplexní pomoc podnikatelům

Ke zdárnému nastartování obchodu s balkánskými zeměmi firmám pomohou komplexní služby zajišťované zahraničními kancelářemi CzechTradu. Na Balkáně má agentura celkem pět kanceláří, a to v Bělehradě, Bukurešti, Podgorici, Sofii a Záhřebu. Zahraniční kanceláře CzechTradu poskytují informace o vybraném zahraničním trhu, legislativě, dovozních podmínkách, platební morálce, obchodních zvyklostech, o konkurenci, cenách, konkrétním zahraničním klientovi, distribučních kanálech, možnostech prezentace v teritoriu na veletrzích či výstavách. Vytipují českému zájemci obchodního partnera nebo mu pomohou založit pobočku na místním trhu. Mohou pro vás naplánovat schůzky s potenciálními obchodními partnery, doprovodit vás na jednání a zajistit tlumočení. Přitom vycházejí vstříc individuálním potřebám každého klienta a vždy respektují specifika konkrétního cílového trhu a oboru. Je jen na vás, co konkrétně z rozmanité nabídky služeb budete požadovat.

Služby jsou poskytovány za úplatu, ale jejich cena je dotována českým státem v rámci podpory exportu. První jednání, ale také řada informačních a vzdělávacích akcí pořádaných agenturou pro firemní veřejnost je zdarma. Je samozřejmě výhodnější (časově i finančně), když přiletíte do dané země a v rámci jednoho dne absolvujete čtyři či pět jednání s potenciál­ními partnery, kteří předem vyjádřili zájem o vaše zboží a o nichž už víte, že mají dobrou platební morálku, včetně toho, že řádně platí daně a odvody státu. Přitom už na letišti jste očekáváni, nemusíte pronajímat kancelář či jednací místnost a máte na své straně obchodně zdatného profesionála, jazykově vybaveného, znalého místních poměrů. Ten vám s předstihem může pomoci také s vyhledáním firmy pro zajištění odborných překladů či právních služeb pro obchodní dokumentaci apod.

Dovolím si tvrdit, že podnikání na Balkáně pro české firmy nebylo v historii ještě nikdy jednodušší. Vaše prvotní dotazy zodpoví na telefonu či e-mailu pracovníci Klientského centra pro export. Ti vás rovněž nasměrují na konkrétní oborové specialisty či vedoucí zahraničních kanceláří CzechTradu.

Od minerálek k turbínám

Pro dokreslení lze zmínit některé největší a mediálně známé příklady českých firem na Balkáně. Ve Slovinsku například česká firma Energo-Pro vlastní od roku 2014 místního výrobce turbín Litostroj Power a ve spolupráci s ním zajišťuje obří hydroenergetické zakázky po celém světě. Kofola expandovala v roce 2016 na Balkán prostřednictvím koupě chorvatského producenta minerálních vod Studenac. Brněnská stavební společnost OHL ŽS postavila v Bosně a Hercegovině státní věznici pro 350 vězňů, kterou v loňském roce předala do užívání. Průmyslový holding Czechoslovak Group převzal loni srbskou společnost IMK 14. oktobar a plánuje zde rozšířit výrobu pro Tatrovku a zemědělské a speciální techniky. Tento srbský strojírenský kolos ještě v roce 2007 zaměstnával přibližně 8000 lidí, před třemi lety se ale dostal do konkurzu.

Strojírenská firma ZK Termochem převzala v Černé Hoře tradičního výrobce ocelových konstrukcí Metalac Nikšić a obsluhuje odtud zakázky a projekty pro energetiku a průmyslové podniky na Balkáně. Společnost HDT impex společně s ICS-systémy realizovala projekt komplexní výměny veřejného osvětlení města Ohrid v Makedonii. Zakázka kompletní výměny v hodnotě 3,5 milionu eur byla financována formou PPP projektu a městu ušetří 80 procent původních nákladů na spotřebu energie veřejného osvětlení. V Bulharsku úspěšně působí český výrobce radiátorů Korado a obsluhuje odtud zakázky pro celou východní Evropu. Společnost Rudolf Jelínek ovládla bulharský trh s destiláty prostřednictvím koupě společnosti Vinprom-Trojan, která je největším výrobcem ovocných destilátů v Bulharsku.

Význam trhu zemí Balkánského poloostrova pro české hospodářství každoročně roste. Za posledních 10 let se objem našeho exportu do 11 balkánských zemí zvýšil o 50 procent (z 95 mld. korun na 145 mld. korun). A je zajímavé, že v případě zemí, které dosud nejsou členy EU, šlo o stoprocentní nárůst. Právě proto je třeba zajistit přítomnost českých firem zejména v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Makedonii a Srbsku už nyní, ještě před jejich vstupem do unie.

Související