Historická schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem se nejspíš přes veškerá ostrá vyjádření Severokorejců z posledních dnů v červnu uskuteční. KLDR dospěla k závěru, že získala základní jadernou zbraň, která umožňuje kohokoli odstrašit před útokem. Kim tedy hlavně chce, aby s ním ostatní jednali jako rovný s rovným.

Podle čínského experta na jaderné zbrojení Tchung Čaa z Carnegie-Tsingua centra pro globální politiku v Pekingu může Pchjongjang dokonce nabídnout Američanům i jisté ústupky ve svém jaderném programu.

"Jedno je však jisté, rychlé jaderné odzbrojení rozhodně nenastane," řekl Tchung HN v rozhovoru na konferenci Globsec v Bratislavě, kde byla severokorejská jaderná hrozba jedním z témat diskusí.

Pchjongjang minulý týden dvakrát naznačil, že může summit, plánovaný na 12. června do Singapuru, zrušit. "Severní Korea se bude otevírat ekonomicky, ale hluboce nedůvěřuje Spojeným státům," uvedl Tchung. Ty podle něj několikrát různě ve světě, naposledy v Íránu, ukázaly, že bezpečnostní záruky − tedy politickou dohodu − mohou zrušit. Pchjongjang tak záruku v podobě jaderných zbraní potřebuje.

Podobný názor má i Koiči Aj, ředitel Japonského ústavu mezinárodních vztahů. "Severokorejský režim má opravdový zájem se nějakým způsobem domluvit s USA, aby mohl obnovit svoji ekonomiku," sdělil HN Koiči Aj na konferenci Globsec. "Ale je to pořád ten starý režim, který používá taktiku frustrovat své partnery v jednání různými podfuky a hrozbou, že opustí schůzku."

Jak dále uvedl japonský expert, klíčovou roli v ochotě Kim Čong-una jednat hrál tlak mezinárodního společenství a sankce. Podle čínského odborníka Tchunga to bylo až druhotné. "Hlavním důvodem bylo, že Severokorejci získali jistotu, že mají použitelnou jadernou zbraň," řekl Tchung.

Tento týden má severokorejský režim ukázat zahraničním novinářům, jak zavírá svoji jadernou střelnici. Tu podle Tchunga už nepotřebuje.

Naopak Aj pochybuje o tom, že zařízení bylo zničeno, jak o tom hovořily zprávy v minulosti.

Pokus Kim Čong-una domluvit se s USA značně znervóznil čínské vedení v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem. Toho Kim dvakrát navštívil, aby ho ujistil, že čínsko-severokorejské spojenectví, procházející v posledních letech krizí, neoslabuje.

"Peking se skutečně domníval, že by se Severokorejci mohli domluvit s Američany proti Číně. Tyto obavy jsou nyní rozptýleny," tvrdí Tchung.

Podle Koičiho Aje se spíš Kim lekl, že opravdu jedná přímo s Američany. "Potřebuje, aby mu Číňané kryli záda," míní Aj s tím, že USA a jejich spojenci by neměli Kimovi ustupovat, dokud neuvidí hmatatelný výsledek jednání.

Severokorejci mají podle čínských zdrojů 30 až 40 jaderných hlavic a podle amerických až 60. Tchung tvrdí, že se mohou jako gesto dobré vůle vzdát například programu balistických raket vystřelovaných z ponorek, který stejně daleko nepokročil. "Nebo se Severní Korea může zavázat, že jaderné zbraně nebude šířit do zahraničí," řekl Tchung. "Důvod, proč se Kim chce s Trumpem vidět tváří v tvář, je, že ví, že šéf Bílého domu dělá impulzivní rozhodnutí. Kim tedy může nabídnout nějaký ústupek i v jiných oblastech, které se nevztahují přímo k jádru."

Může to být i snížení počtu vojáků rozmístěných kolem hranice s Jižní Koreou. Pchjongjang vychází z úvahy, že když už má jadernou zbraň, tak nepotřebuje tak velké konvenční síly, jejichž údržba ho finančně vyčerpává.

Kim je nyní v dobré pozici. Pokud jednání Severní Koreje a USA zkrachují, bude pro Washington podle Tchunga těžké, až nemožné přistoupit k vojenskému úderu proti Severní Koreji. "Jaderné zbraně jsou pro režim zárukou jeho přežití, ale jsou na obranu, jsou pojistkou. Severní Korea neudeří jako první," zdůraznil Tchung Čao.