Každý druhý středoškolák z dětského domova je nespokojený s tím, jaký obor studuje. Vyplynulo to ze studie neziskové organizace Nadání a dovednosti, kterou vede Linda Hurdová. Podle ní je důvodem snaha některých vychovatelů nasměrovat své svěřence k oboru, jenž se vyučuje prvořadě ve škole nedaleko ústavu. Tím značně omezují možnosti dětí. "Je to taky tím, že jim nikdo při výběru povolání neporadil," dodává ředitelka neziskovky.

Většina mladých z dětských domovů míří pracovat do gastronomie a hotelnictví, skladů, automobilových dílen nebo do kadeřnictví. Z celkového počtu 207 mladých účastníků průzkumu neziskovky nedovedlo 62 procent sestavit svůj životopis a téměř 35 procent nemělo žádnou pracovní zkušenost. To se snaží změnit několik organizací a nadací, které spolupracují s řadou dětských domovů. Jejich obyvatelům poskytují kariérní poradenství, exkurze do firem a zprostředkování brigád. "Tato oblast často leží na pomoci někoho zvenčí. Personál domovů má plno práce se zajištěním každodenního chodu a na nic jiného obvykle nezbývá moc času. Vychovatelé v tomto ohledu také nejsou příliš informovaní," přibližuje Hurdová.

Řešením by podle ní byla přítomnost psychologa a kariérního poradce v každém dětském domově. Pracovníci neziskovky dětem kromě jiného říkají, co pracovní pohovor obnáší, jaké informace obvykle zaměstnavatele zajímají a na co se jich naopak nemůže zeptat. Zájemci si mohou vyzkoušet také simulovaný pracovní pohovor nebo "stínovat" člověka, který se vysněné profesi věnuje. Různými projekty organizace prošlo už 600 dětí.

Několik mladých lidí se podařilo zaměstnat na plný úvazek, někteří získali od firem také vybavení do svých startovacích bytů nebo vhodné oblečení na pohovory. Organizace v současnosti spolupracuje asi s 60 dětskými domovy. Celkově jich v Česku je podle loňských statistik 143.

Najít práci není těžké, problém je si ji udržet

Belinda Kubišová přišla do domova ve Zvíkovském Podhradí na Písecku už v době, kdy studovala střední školu v Praze, kde jí dětský domov hradil internát. "Mohla jsem pokračovat v tom, co jsem chtěla studovat. Je ale pravda, že domov se snaží děti umístit do škol v okolí, a ne podle toho, co je doopravdy zajímá," říká osmnáctiletá studentka, která má za sebou také několik brigád.

Nedávno se osamostatnila, čeká ji maturita a v budoucnu by chtěla být buď učitelkou v mateřské škole, nebo pečovatelkou v domově seniorů. Zvažuje také pokračovat ve studiích na vysoké škole. V současnosti pracuje na brigádě ve firmě, která pořádá kurzy vaření, v minulosti pracovala v restauracích, ve školkách a v seniorských domovech.

Lidé z dětských domovů se bojí zklamání

Podle Hurdové se děti z dětských domovů chovají v řadě ohledů jinak než ostatní. "Často se stává, že když zaspí, nikomu se neozvou ani neomluví. Firmy nám pak volají, že nedorazily do práce, a my pak zjistíme, že byly celý den doma. Je to tím, že jakékoliv selhání vnímají velmi špatně a mají pocit, že když zaspaly, ztratily tím práci," přibližuje ředitelka.

Některé děti jsou podle ní také zvyklé mít vše "naservírované" a o nic neusilovat, což zapojení do práce ztěžuje. Špatné pracovní návyky potvrzuje také Pavel Kučera z Byznysu pro společnost, který se zaměstnávání lidí z dětských domovů věnuje. "Někdy se setkáváme s tím, že vůbec nepřijdou buď na pohovor, nebo první den do práce. Najednou mají jiný režim, musí na sebe vzít zodpovědnost. Bojí se, že zklamou zaměstnavatele, nás nebo sami sebe. Pak mají spoustu výmluv, proč nepřišli, anebo se vůbec neozvou," vysvětluje a dodává, že je v domovech také řada dětí, které se chtějí uplatnit. Byznys pro společnost dodnes zprostředkoval práci či brigádu 250 mladým lidem.

Najít práci pro lidi z dětských domovů není podle ředitelky Nadace Terezy Maxové dětem Terezie Sverdlinové tak obtížné, jako tyto lidi v zaměstnání udržet. Proto nadace ve spolupráci s Coca-Cola HBC přišla s projektem "To dáš!", který funguje na principu sociální personální agentury. Ta se kromě lidí z dětských domovů věnuje také obyvatelům domů na půli cesty a maminkám v azylových domech. Všem nabízí profesní diagnostiku a propojuje je s firmami. "Zaměřujeme se na spolupráci s firmami, které prostřednictvím mentorů kandidátům usnadní aklimatizaci v pracovním prostředí," vysvětluje Sverdlinová. Překážkou jsou podle ní při osamostatnění také nedostatečná motivace, chybějící vzory a nízké sebevědomí. Nadaci se podařilo připravit na pracovní trh již stovky mladých lidí.

Podle Kučery z Byznysu pro společnost je velká šance, že se daný člověk ve firmě "uchytí", pokud překoná první měsíc práce, ideálně s pomocí přiděleného mentora.

Kritiku je třeba podávat citlivěji

Zaměstnávání lidí se zkušeností s ústavní péčí obnáší citlivý přístup a empatii. Obyvatelé dětských domovů obvykle mají potíže přijímat jakoukoliv kritiku. "Mají nízkou motivaci a moc si nevěří. Kritiku je třeba podávat tak, aby ji adresát nebral jako fatální selhání," dodává Sverdlinová. Často se u těchto lidí stává také to, že napoprvé nepochopí zadaný úkol a ostýchají se znovu zeptat.

Některé firmy mají na mladé pracovníky příliš vysoké nároky a přehnaná očekávání. "To vzbuzuje frustraci jak uvnitř firmy, tak v samotných mladých lidech," přibližuje Kučera, podle kterého není v současnosti problém najít pro takové lidi chápavého zaměstnavatele. "Učíme i mentory ve firmách, jak se k těmto lidem chovat. Když ve firmě není zaškolený mentor, tak to většinou nefunguje," popisuje své zkušenosti Kučera.

Na českém trhu existuje řada firem, které mají zájem zaměstnávat mladé lidi odcházející z dětských domovů. Mezi ně patří například Hard Rock Café, hotelové sítě Hilton nebo Ibis, stejně jako síť drogerií DM, Marks & Spencer nebo Tesco.

Manažer týmu doplňování příbramského Teska Michal Mašek je od loňského listopadu šéfem dvou brigádníků z dětského domova. A velké rozdíly mezi nimi a ostatními 23 pracanty nepozoruje. "Mladší z dvojice je ještě nezletilý, více stydlivý a uzavřený do sebe. V jeho 16 letech se ale není čemu divit, je poprvé v pracovním kolektivu, kde skoro nikoho nezná. Starší z kluků je pohodář, více suverénní a otevřený. Svoji práci odvádí velmi dobře," hodnotí své svěřence Mašek.

S nadacemi a neziskovými organizacemi spolupracují desítky dalších společností. Jednou z nich je stavební podnik Hochtief. Ten ale navzdory svému zájmu nikoho z dětského domova nezaměstnává. "Na naši nabídku spolupráce se bohužel nikdo z dětského domova neozval. Spolupráci jsme ale stále otevření," říká Karolína Kříženecká z Hochtiefu.

Podpůrné projekty za miliony korun

Na tuzemském trhu existují také firmy, které do projektů na podporu zaměstnávání lidí z dětských domovů dávají miliony korun každý rok. "Za posledních 15 let jsme do podpory dětských domovů investovali zhruba 20 milionů korun. Skrze náš nový projekt jsme od loňského září zapojili do pracovního procesu už 85 lidí, kterým jsme zprostředkovali praxe, brigády nebo zaměstnání na částečný nebo i plný úvazek," říká Petr Jonák z Coca-Cola HBC. Česká pobočka firmy spolupracuje s Nadací Terezy Maxové dětem a prostřednictvím ní také se společností Accenture a advokátní kanceláří Bříza & Trubač.

Podle CSR manažerky Jany Benešové ze společnosti Accenture firma během 10 let spolupráce s nadací investovala do různých projektů podporujících zaměstnávání mladých lidí, kteří prošli ústavní péčí, 30 milionů korun.

Související