V Česku ho zná málokdo, mezi světovými mikrobiology je ale Marek Basler známé jméno, citují ho nejprestižnější vědecké časopisy jako Nature nebo Cell. Devětatřicetiletý odborník zkoumá a popisuje způsoby, kterými bakterie dostávají do buněk jedovaté látky, a tím je dokážou ochromit a ovládat. "Takzvaný sekreční aparát, kterým se zabýváme, si můžete představit jako harpunu, která do buňky vpraví otrávený šíp," vysvětluje. Výzkum může otevřít cestu k léčbě infekcí nebo dalšímu využívání mikroorganismů.

Právě Baslera letos vybrala Evropská organizace molekulární biologie na Zlatou medaili EMBO. Každoročně ji získávají nanejvýš dva vědci z celé Evropy a mezi biology platí za nejprestižnější evropskou cenu. Patří k ní navíc odměna 10 tisíc eur.

"Je to překvapení a perfektní pocit, když jiní ocení, že člověk na něčem dlouhodobě pracuje. Je to samozřejmě ocenění i pro mé kolegy," popisuje Basler. Je teprve druhým Čechem, jemuž se podařilo medaili získat. Před šesti lety ji za své objevy o fungování rostlinného hormonu auxinu dostal biochemik Jiří Friml, který nyní působí v rakouském Institutu pro vědu a technologii.

Basler pracuje na švýcarské Univerzitě v Basileji, kde posledních pět let vede desetičlennou skupinu. "Zkoumáme třeba, co je potřeba k tomu, aby byl aparát bakterií funkční, nebo se díváme na to, co se stane s bakteriemi, které jsou napadené," říká.

Zkušenosti nasbíral během postdoktorské stáže na Harvardově univerzitě, v týmu uznávaného Johna Mekalanose. Místo získal poté, co se Mekalanosovi ozval, harvardský profesor znal Baslerovu práci a setkával se s ním na konferencích.

Oceněného vědce chválí i profesor Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, kde Basler začínal a kde se pro svůj obor nadchl. "Má nadání i výborné lidské vlastnosti. Šlo mu vše, na co sáhl. Rychle zvládl složitou techniku buněčné a molekulární biologie, přitom navrhl a spravoval naši počítačovou síť," popsal Šebo. Členové poroty, která medaili EMBO uděluje, mikrobiologa označují za vědce, který do oboru přinesl revoluci.

Mechanismus, kterým se zabývá, se objevuje u čtvrtiny bakterií, včetně těch, které způsobují choleru nebo plicní onemocnění. Baslerovi se ještě na Harvardu podařilo zobrazit aparát, kterým bakterie napadají buňky. Zároveň s kolegy zjistil, že souboj mezi sebou svádějí i bakterie. "Bakterie jsou obrovsky zajímavé a málo probádané. Jejich výzkum může pomoct zjistit více než to, jak se zbavit rezistencí na antibiotika," podotýká vědec.

Související