Výzkum mozkovny Homo naledi, dávno vyhynulého příbuzného člověka, jehož ostatky byly před pěti lety nalezeny v jeskyni v Jihoafrické republice, naznačuje překvapivou věc. Možná nejsme tak chytří díky našim velkým mozkům. A že pokud jde o vývoj lidského mozku, na velikosti vlastně tolik nezáleží. Homo naledi, který žil zhruba před 300 tisíci lety, měl mozek veliký asi jako pomeranč. Podrobnější výzkum lebky ale vede jihoafrické vědce k předpokladu, že měl jeho mozek podobnou strukturu i tvar jako třikrát větší mozek moderních lidí. Šlo tedy o jakýsi zmenšený, ale kompletní balíček.

Závěry studie Leeho Bergera z The University of the Witwatersrand v Johannesburgu, kterou v pondělí vydal časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, jsou ale podle některých kritiků příliš odvážné. Vědce po celém světě nález Homo naledi spíše mate. Tak například měl malé zuby jako člověk, svým tvarem se ale podobaly zubům lidoopů. K lidoopům měl blízko také postavením ramen a trupu, ale paže a ruce včetně silných prstů měly znaky lidských předků. Také nohy měl dlouhé a štíhlé jako člověk a chodidla měl téměř totožná s těmi našimi. A nyní se zdá, že měl i podobný mozek, i když zasazený do mnohem menší lebky. Měl ho dokonce stejně asymetrický a stejně jako lidé využíval více jeho levou část. To vše by mohlo naznačovat, že mohl Homo naledi i s malým mozkem vykazovat vyšší úroveň chování, tedy být zjednodušeně řečeno chytřejší. Jakým způsobem se to ale u tohoto vyhynulého tvora projevovalo, už jihoafričtí vědci říct nedokážou.

Související