Kůrovcovou kalamitu jsme řešili od počátku. Nikdo nemohl vědět, že přijde další rekordně suchý rok, odráží Babišovu kritiku Jurečka

Zejména na hlavu bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mířil svoji kritiku kvůli kůrovcové kalamitě premiér v demisi Andrej Babiš. Je to údajně až jeho vláda, která začne katastrofální stav českých smrkových porostů napravovat. Rozpoutal tím slovní přestřelku s exministrem, který říká, že na minulé vládě několikrát navrhoval záchranná opatření, ale nikdy neuspěl. "Náš požadavek na vyhlášení nouzového stavu považovalo ministerstvo vnitra za neopodstatněný, na vládu se to ani nedostalo," popisuje Jurečka.

Premiér v demisi Andrej Babiš spolu s ministry zemědělství a životního prostředí označil za viníky současné kůrovcové kalamity vedení státní společnosti Lesy České republiky, která spadala pod vás, coby ministra zemědělství. Vy naopak říkáte, že jste dělali maximum.

V čem spočívala vaše maximální snaha?

Téma jsme začali řešit v roce 2015, kdy se kůrovec objevil. Řešili jsme ho jak ve vztahu k Lesům ČR, tak směrem k legislativě. Začalo to metodickým pokynem vůči úředníkům na obcích s rozšířenou působností, kteří jsou klíčovými hráči v dohledu nad lesy, jak hospodaří.

Co ten pokyn říkal?

Že mají ve zvýšené intenzitě komunikovat s vlastníky lesů, rozjeli jsme také informační web, protože lidé jako lesníci jsou sice v lese často, ale bylo třeba, aby i úředníci pravidelně chodili do lesa a prohlédli porost, což se do té doby nedělo.

Posílili jsme i personální kapacitu Lesů České republiky, aby i revírník, který je v terénu, měl menší revír a zároveň více času ho procházet.

Současná vláda ale říká, že jenom Lesům ČR stále chybí asi dva tisíce lidí.

Jedna věc jsou techničtí pracovníci, tedy hajný nebo revírník, my jsme posílili tento technický personál, aby lesy byly dostatečně dozorovány. Obnovila se i komunikace s ministerstvem dopravy, jednal jsem s ministrem Danem Ťokem, kdy jsem žádal, aby nám České dráhy, přesněji řečeno ČD Cargo, poskytly větší součinnost, protože nemáme dostatek vozů, firmy nestíhají odvážet a nestačí kapacita dopravní cesty. Řeknu příklad: do Bruntálu na nádraží jezdilo tolik souprav, že to zaměstnanci nestíhali odvážet, protože nebyl dostatek lidí ve stanici a dále na trase.

Jaký byl další vývoj?

Do toho přišly ještě vloni v srpnu orkány, krátce poté, co jsme si v červenci říkali, že už se situace stabilizuje a že ji dokážeme zvládnout. Najednou "buch" a 750 tisíc kubíků leželo na zemi. Tehdy už jsme si říkali, že je to opravdu vážné.

Začal jsem jednat i na úrovni vlády, šel jsem za ministrem vnitra, žádali jsme, aby nám umožnili vládou vyhlásit stav nouze v rámci krizového řízení. To bylo na konci srpna. Tehdy vnitro vydalo negativní stanovisko s tím, že to situace zatím nevyžaduje. Materiál se ani nedostal na jednání vlády.

Udělali jsme alespoň návrh opatření obecné povahy, kdy jsme všem vlastníkům lesů v České republice zakázali jakoukoliv těžbu vyjma kalamitního dříví. Byla kolem toho velká diskuse, kritika na naši stranu, takže opatření začalo platit až někdy od listopadu a zůstalo to nakonec v rovině, že vlastníci lesů mají povinnost do konce března tohoto roku veškeré kalamitní dřevo z lesa odklidit, jinak jim hrozí sankce.

Jaká opatření podnikly Lesy ČR?

Změnila se struktura výsadeb. Výrazně více se začalo sázet listnáčů, jedlí a dalších odolných druhů. Lesy na své náklady instalovaly i v lesích, kde by to dělat nemusely, jak feromonové lapáky, tak i lapáky v podobě pokácených stromů, na které se nalákali brouci a pak se odvezly. Takže opatření se dělala, ale největší problém byl v nedostatku lidí. Už vloni jsme žádali o zvýšenou kvótu pracovníků z Ukrajiny ve zjednodušeném vízovém režimu, tak jak to bylo u zdravotních sester. Dával jsem návrh na patnáct tisíc lidí pro celý agrární sektor. Po jednání vlády z toho zůstal kompromis 1500. Některé věci prostě člověk může navrhovat, ale ne vždy se je podaří dostat až do finále.